Husitská církev jako jedna z prvních začala světit ženy. 70.výročí připomene konference a bohoslužba

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 20. listopadu 2017 15:45

Praha - V roce 2017 si Církev československá husitská  (CČSH) připomíná 70. výročí kněžského svěcení udělovaného ženám. Církev československá husitská, zřejmě jako jedna z prvních církví v Evropě, vysvětila v r. 1947 dvě ženy se stejnými právy a povinnostmi jako měli kněží – muži.  Magazin Christnet o výročí informovala farářka Hana Tonzarová, která má v církvi na starosti odbor pro vnější vztahy a ekumenu. V Církvi československé husitské je vysluhována od roku 1920 svátost večeře Páně pod obojí způsobou i laikům podle příkladu středověkých husitů. „K této praxi, vyjadřující jednotu kněží i laiků před Bohem, připojila též rovnoprávné postavení mužů a žen i v církevní službě, včetně služby svátostné“, uvádí Tonzarová. V současnosti je v Církvi československé husitské vedle kazatelek, katechetek a pastoračních asistentek ve stavu duchovních asi polovina žen duchovních s kněžským nebo jáhenským svěcením.

Výročí připomene konference a slavnostní bohoslužba

Při příležitosti 70. výročí kněžského svěcení žen v CČSH pořádá 23.-24. listopadu Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Církví československou husitskou mezinárodní konferenci „Žena vysvěcená“ v prostorách HTF UK. Cílem konference je zhodnotit vývoj služby žen-duchovních a diskutovat o významu jejich služby v dnešní společnosti. Od pátku 24.11. až do soboty 25.11. bude následovat setkání duchovních napříč generacemi a doprovodný program.

Slavnostní bohoslužba k 70. výročí svěcení žen se uskuteční 25. listopadu od 9:30 v Husově sboru Církve československé husitské v Praze Dejvicích, kde jsou pohřbeni i první tři patriarchové církve - Karel Farský, G. A. Procházka a František Kovář. Bohoslužbu povede patriarcha Tomáš Butta společně s emeritní biskupskou Janou Šilerovou, dialogické kázání povedou sestry farářky zastupující mladší a starší generaci, Jaroslava Böhmová a Erika Oubrechtová.

„Husité“ a jejich vztah k reformaci i katolické církvi

Církev Českolovenská husitská vznikla v roce 1920 z prostředí katolické moderny a poválečného přestupového hnutí. Adjektivum husitská bylo do názvu církve připojeno až v roce 1971. Od počátku se ale církev k tradici české reformace a utraqvistické církve hlasí. Nedávno spolu s Českobratrskou církví evangelickou (ČCE) společně připomněla 600 výročí upálení Mistra Jana Husa. O rok později však již obě církve pořádaly akce k výročí upálení Husova následovníka Jeronýma Pražského samostatně. „Husité“ i evangelící mají mnoho společného, ale i některé odlišné důrazy nebo pojetí svátostí. ČCSH v návaznosti na katolickou tradici například uznává sedm svátostí zatímco ČCE pouze dvě (křest a večeři Páně). Mezi církvemi existuje dohoda o vzájemném uznání křtu nebo vysluhování večeře Páně (v rámci Leuenberské konkordie) a příležitostně slouží společně i eucharistické bohoslužby. V některých regionech spolupracují obě církve i aktivněji.

Svěcení žen v dalších církvích

Evangelíci také ordinují (světí) ženy ke službě Slova a svátostem. První ordinace žen v ČCE se uskutečnila v padesátých letech 20. století jen několik let po prvním svěcení žen v ČCSH. Z dalších církví u nás kněžské svěcení nebo ordinaci žen umožňují ještě slezští evangelíci a metodisté. Starokatolíci pak světí ženy na jáhenky. Naopak ženy ke službě svátostem většinou nevysílají evangelikální církve a striktně tuto praxi odmítá pravoslavný svět. V římskokatolické církvi se spíše uvažuje o možnosti svěcení ženatých mužů než o kněžství žen. Někteří biskupové ale volají po svěcení žen na jáhenky, zejména kvůli velkému nedostatku kněží a teologové to obhajují i odkazy na praxi prvotní církve. Ke studii této praxe vyzval nedávno i papež František.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře