Převor pražského břevnovského kláštera Petr Prokop Siostrzonek byl dnes uveden do arciopatského úřadu. Bohuslužbám při této příležitosti v bazilice svaté Markéty předsedal pražský arcibiskup Dominik Duka.
Takzvané benedikci, tedy uvedení do arciopatského úřadu, předcházela loni v listopadu volba arciopata, tedy nejvyššího představitele kláštera. Přestože Siostrzonek klášter vedl od roku 1989, byl dosud pověřeným převorem-administrátorem. Od smrti Anastáze Opaska v roce 1999 klášter arciopata neměl.
Dlouhou dobu vedoucí k volbě benediktinská komunita zdůvodňuje tím, že vždy byly přednější věci, jako opravy zchátralých objektů kláštera nebo řešení právně-administrativních záležitostí, včetně majetkového vyrovnání se státem.
Podle nového arciopata byla jeho volba pro klášter v dobrém slova smyslu normalizací. "Chtěli jsme, aby se po desetiletích života narušeného druhou světovou válkou a obdobím komunismu klášter Břevnov dostal do situace před druhou světovou válkou a měl svého řádného představeného," řekl v rozhovoru s ČTK.
Tisiciletá historie opatství
Klášter v roce 1989 obýval archiv a státní bezpečnost, farnost měla k dispozici kostel a tři místnosti. "Nemohlo se používat vůbec nic. Následovala jednání se Státní bezpečností, která postupně opouštěla areál, a my jsme mohli alespoň v části objektu žít," dodal. Náklady na opravu kláštera byly v tehdejší cenové relaci vyčíslené na 400 milionů korun. Siostrzonek měl tehdy jako farář plat 1100 korun.
"Po nějaké době, kdy jsme rozběhli nové způsoby hospodaření, trošku jsme dali do pořádku věci kolem restitucí a bylo komu svěřit i ekonomické otázky, se mohlo přikročit k volbě," uvedl. V současné době žije v areálu 11 řeholníků a klášter provozuje hotel, restauraci s pivovarem a část budov pronajímá. Na Žatecku začal nově pěstovat chmel. "Zatím je to hlavně ve fázi investic, které doufáme do budoucna budou přinášet i zisky. Pokud splatíme všechny závazky," doplnil. Většinu peněz ale podle arciopata spolykají opravy historických budov.
Břevnov je arciopatstvím od roku 1993, kdy mu titul udělil papež Jan Pavel II. u příležitosti tisíciletého výročí založení kláštera. V loňském roce první mužský klášter založený v českých zemích oslavil 1025. výročí.
Benediktinská komunita se představuje jako klášterní společenství křesťanů, bratří nebo sester, kteří společně hledají Boha. Oporou je jim v tom řehole sv. Benedikta z italské Nursie, sepsaná v 6. století, soubor pravidel mnišského společenství (z lat. regula = měřítko, pravidlo, uspořádání). Tento řád pro život v klášteře na základě Písma svatého, tradice církevních otců a zkušeností předcházejících generací mnichů stanovuje, jak mají bratři nebo sestry společně žít, jak se mají modlit a pracovat, jakou podobu mají mít kontakty mezi klášterním společenstvím a okolím kláštera.




