Na konferenci o politickém (ne)klidu v Evropě vystoupil Halík nebo bývalý předseda německého sněmu

Domácí zpravodajství / mimar / Vlastní zpráva / 14. února 2018 15:19

Praha - V Praze se ve dnech 9.-11.2. konala konference Sdružení Ackermann-Gemeinde. S úvodní přednáškou Politický (ne)klid v současné Evropě – máme být (ne)klidní? vystoupil prof. Norbert Lammert, bývalý předseda spolkového sněmu a předseda Konrad-Adenauer-Stiftung. V úvodu zmínil výsledky eurobarometru – více než sedm z deseti Evropanů souhlasí s tím, že EU je místem stability v neklidném světě (viz Reports, Full report, od str. 42). Vzpomenul např. letošních 400 let od zahájení třicetileté války, kde se střetly dva fundamentalistické tábory. Srovnal váhu spojené Evropy v r. 1958 a nyní (před 60 lety 7 integrovaných států představovalo 10 % světového obyvatelstva, dnešní osmadvacítka zahrnuje jen 7 %). "Uvažme, jaký by asi mělo na celý svět vliv sólové Německo, natož Česko. Položme si otázku – chceme ovlivnit naši budoucnost my nebo přenecháme uplatnění vlivu jiným", uvedl Lammert.

Prof. Lammert dále zdůraznil ohromný celosvětový vliv digitalizace, potírající hranice/suverenitu. "Evropané, to nejsou oni, ale to jsme my. A můžeme být hrdi na to, že celosvětově nejlepším řešením, jak se vyrovnat s úbytkem suverenity, je právě EU. Evropský integrační proces je nutno chápat jako odpověď na výzvy 21. století. V globalizovaném digitalizovaném světě se stávají hranice nepodstatnými, národní státy již neovládají veškeré vnitřní dění. Jenom společně a se sdílenou suverenitou můžeme ovlivnit globalizaci."

Na závěr přednášky zazněla citace: Nikdy nezapomínejme, že ke každé velké události patří trpělivost a že právě my Evropané, kteří chceme vytvořit sjednocenou Evropu, tuto trpělivost potřebujeme (K. Adenauer 1963).

Sobotní dopoledne patřilo přednášce o zlomových okamžicích 20. století Petra Koury a následné diskusi o tom, jaké poučení si z osmičkových roků vzít.

Halík: Co dělat když ve volbách vítězí populisté?

Nedělní téma určovala přednáška Křesťané dnes: naše angažmá pro klidnou Evropu Prof. Tomáše Halíka. "Máme být klidní, když u nás ve volbách vítězí populisté, volá se po referendu k dalšímu rozbíjení Evropy a do Pekingu se jezdí pro lekce, jak stabilizovat společnost? Jak snadné je vymlouvat se na cizí evropskou vrchnost s tím, že nejde dělat nic jiného než reptat. Narušitelé svobodné společnosti popisují EU jako něco mimo nás a spoléhají na apatii už od dob opoziční smlouvy. Hlavním národním zájmem je ale nenechat se zahnat do izolace. A zajímavé je, že o nutnosti naší izolace hovoří ti stejní, kteří se ohánějí bezpečností. Naše republika byla kdysi vyspělou demokracií, nyní se však obrací k Západu zády. Proč jsme tak hluboko klesli?

Církev by měla číst znamení doby, měla by být polní nemocnicí. Podpora populismu souvisí s nedostatkem víry. Krize, která populismus směřující k dezintegraci Evropy zplodila, není ekonomická, je to krize identity. Nový populismus sklízí úspěch u krajně konzervativních křesťanů, kde byl vždy sklon k absolutistickému pojetí moci světské i církevní – vzpomenuta sakralizace politiky „Gott mit uns“. Je vedena hybridní válka s cílem oslabit důvěru v EU a NATO a šířit strach z uprchlíků. Na sociálních sítích jsou vytvářeny bubliny asociálna, emocionalita vítězí nad racionalitou. Klasická farní udržovací pastorace již nefunguje, šance je v doprovázení hledajících a v kategoriální pastoraci" vybral zpravodaj magazinu Christnet podstatné body z  Halíkovy přednášky.

Po přednášce následovala závěrečná diskuse, ve které německý velvyslanec Dr. Christoph Israng citoval V. Havla: Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře