Na Velký pátek si křesťané připomínají ukřižování Krista. Papež se modlil v Koloseu

Křesťané si dnes připomínají ukřižování Ježíše Krista, je Velký pátek. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. Obřady na památku jeho umučení chystají katolické kostely i evangelické sbory. Velký pátek je letos v Česku třetím rokem státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Pro křesťany je Velký pátek nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení, rozjímání a vytržení z běžného chodu světa, práce i zvyků. Smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista vyjadřují lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek. V některých zemích platí zákaz pořádání tanečních slavností a sportovních akcí.

Papež František večer v římském Koloseu zhlédl procesí křížové cesty, v jehož závěru pronesl modlitbu. Mezi osobami, které nesly známou památkou osvětlenou množstvím pochodní kříž, byli studenti, irácká řádová sestra a syrská rodina, informovala agentura AP. Předtím papež ve svatopetrské bazilice sloužil tradiční obřad při příležitosti Velkého pátku, kdy si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista.

Křížová cesta, někdy nazývaná kalvárie, je symbolická cesta připomínající události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Obsahuje 14 tradičních zastavení, která začínají odsouzením Ježíše k smrti, pokračují přes jeho ukřižování a končí uložením jeho těla do hrobu.

V křesťanství je Velký pátek prvním dnem Velikonočního třídení. Předchází mu Zelený čtvrtek, kdy se připomíná poslední večeře, a následuje Bílá sobota, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání.

Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.