Před 50 lety byl zavražděn baptistický kazatel a občanský aktivista Martin Luther King

Ze světa / kir / wikipedie, red. / 4. dubna 2018 10:00

Memphis, Tennesse - Před 50 lety 4. dubna 1968 byl ve 39 letech zavražděn baptistický kazatel Martin Luther King, který se proslavil jako jeden z nejznámějších lídrů afroamerického hnutí za občanská práva. Atentát byl spáchán v americkém městě Memphis, Tennessee. King byl smrtelně zasažen střelou z pušky během svého pobytu v motelu „Lorraine“, když stál na balkónu u svého pokoje.

Svým zraněním i přes rychlou zdravotnickou pomoc zanedlouho podlehl. Pachatelem byl uprchlý trestanec James Earl Ray, který byl zadržen dva měsíce po atentátu na londýnském letišti Heathrow během pokusu o únik do některé z afrických zemí. Zadržení vraha zastínal další atentát na politického vůdce bratra tehdy již mrtvého prezidenta Kennedyho Roberta, ke kterému došlo  5. června 1968, krátce poté, co na demokratických primárkách na prezidenta přednesl svůj  projev.

Dříve, než se King stal jedním z nejrespektovanějších amerických občanských aktivistů, působil v letech 1954–1960 jako pastor Dexter Avenue Baptist Church v Montgomery v Alabamě. Občanský aktivismus považoval za součást své křesťanské kazatelské služby, přičemž prolínání těchto rolí je patrné např. z kázání Ale i když ne (angl. But If Not) z roku 1967.

Vedl bojkot autobusové dopravy v Montgomery (1955–1956) a spoluzakládal Southern Christian Leadership Conference (1957) a stal se jejím prvním prezidentem. V roce 1963 byl krátce vězněn v birminghamském vězení, odkud napsal svůj známý dopis Letter from Birmingham Jail. Ve stejném roce se zúčastnil pochodu na Washington, kde pronesl svůj slavný projev „I Have a Dream“. V roce 1964 (ve svých 35 letech, jako nejmladší příjemce) obdržel Nobelovu cenu míru za své úsilí o ukončení rasové segregace a diskriminace prostřednictvím občanské neposlušnosti a jiných nenásilných praktik.

Poté, co dosáhl určitých úspěchů v oblasti ukončení rasové segregace, se začal zabývat komplexnějšími problémy afro-americké komunity ve Spojených státech: otázkami nerovnosti ve vzdělání, výběru povolání, zdravotní péče, práva volit. Postupně získával úspěch a z lokálního vůdce proti rasové diskriminaci se zejména v druhé polovině 60. let stal významnou postavou celonárodní americké politické scény. Současně ale byl v hledáčku rozvědky Johnsonovy administrativy. I v den své vraždy byl sledován federální policií (FBI) jejiž tehdejší ředitel byl vůči Kingovi velmi zaujatý. Dokonce mu psal výhružné dopisy, jak uvedla nedávno Česká televize v dokumentu k výročí atentátu na Kinga.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře