Katolíci i další církve pořádají společnou vzpomínku na pronásledovaného člena Jednoty bratrské

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 16. května 2018 15:04

Semanín u České Třebové - V Semaníně u České Třebové pořádají  v sobotu 19. května společné ekumenické odpoledne u příležitosti letošního výročí 470 let od úmrtí místního rychtáře Jakuba v roce 1548 ve vězení, kam se dostal za používání tehdejšího utraquistického  kostela k českobratrským bohoslužbám. Místní farníci společně s církvemi z regionu připravili program, při kterém přiblíží působení Jednoty bratrské na Orlickoústecku a Litomyšlsku.

Program bude zahájen  ve  14:00 přednáškou o historickém působení Českých bratří v Semaníně a v regionu a výstavou k působení Jednoty bratrské v našich zemích - (o výstavě též zde)- , následovat bude ekumenická bohoslužba s doprovodem dobové hudby a posezení u ohně se zpíváním, gulášem a večerem ve vinném sklípku. V kostele je i zajímavá expozice Semaninská renesance.

Rychtář Jakub byl vězněn přes půl roku od adventu 1547 ve studeném a „smrdutém“ sklepu, odolávajícího výslechům z neoprávněného pobírání peněz a bratrských politických úkladů. Žalobci neuspěli a v závěru se ho pokusili alespoň přimět k přestoupení ke kališnické straně. S litomyšlským utrakvistickým knězem Martinem (účastnil se též přemlouvání dalších litomyšlských bratrů, vězněných v roce 1548 na Pražském hradu) se v závěru svého věznění již dohodl na přestupu. Než však stačil přestup stvrdit veřejným přijímáním při utrakvistické bohoslužbě, zemřel. 

Podle historiků k pronásledování Českých bratří došlo po roce 1547, kdy český král Ferdinand I. Habsburský potlačil neposlušnost českých stavů a měst a postupně upevňoval svou absolutisticky chápanou moc. Svého hejtmana dosadil i do Litomyšle, zkonfiskované odbojným Kostkům z Postupic, kteří doposud Jednotu bratrskou podporovali. Králův hejtman Šebestián ze Šejnachu přívržence Jednoty, které král považoval za původce stavovských rozbrojů, začal tvrdě potírat. Nešlo jen o víru, šlo také o politickou moc a majetky ve městě, neboť v Litomyšli bylo bratrské měšťanstvo bohaté. Pozůstalé bratrské přívržence v Litomyšli vrchnost donutila buď přestoupit na utrakvistickou víru, nebo odejít do exilu. Po bitvě na Bílé Hoře museli na katolickou víru nakonec přestoupit i utrakvisté.

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře