Halík: I svaté symboly náboženství se zneužívají k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým

Vyjádření Tomáš Halíka:

„Když mne někteří žádali, abych se „veřejně pobouřil“ nad hrou Vaše násilí, naše násilí, odpověděl jsem, že zásadně neodsuzuji nic, co neznám. Pak jsem na rozdíl od „pobouřených“ celou hru – nejen vytrženou scénu či jednu fotografii – dvakrát v záznamu viděl a přemýšlel o ní. Nejdřív se mi zdálo, že jde jen o lacinou blasfemii typu hloupých a cynických obrázků v Charlie Hebdo, zas jednu ze záměrných provokací, které pak finančně profitují z té laciné reklamy, kterou jí dělají „pobouření“. 

Pak jsem snad pochopil – na rozdíl těch od protestujících – smysl té hry: chce drastickými prostředky vykřiknout: Podívejte se, v jak šíleném světě žijeme! V té hře vůbec nejde o „Ježíše znásilňujícího muslimku“, nýbrž o protest proti světu, v němž se vše – i svaté symboly náboženství – zneužívá k rozdmychávání nenávisti jedněch proti druhým. Mně se představení také „nelíbilo“, ale cílem "cool theatre" není se líbit a bavit, nýbrž provokovat k myšlení. 

Psychologicky chápu, že lidé, kteří nerozumějí drsnému jazyku postmoderního divadla a nejsou zvyklí příliš nad věcmi přemýšlet z více stran a navíc reagovali na něco vytrženého z kontextu, reagovali emocionálně a prvoplánově. Někteří tzv. „prostí věřící“ tak jistě činili z dobré vůle, mysleli si, že tím brání údajně napadané křesťanství, na jejich svědomí – jak radil už svatý Pavel – bychom měli mít ohled; ti však opravdu na taková představení nemají chodit a nikdo je ostatně k tomu nenutí. Dali se k tomu bohužel strhnout i inteligentní představitelé církví, kteří si snad mohli uvědomit nebezpečí, že se tím de facto octnou v jedné řadě s těmi strašidly před divadlem od Miroslava Sládka po exhibicionistu Libora Halíka. Dalo se čekat, že se na protestech budou přiživovat i náckové – to vtrhnutí na jeviště skutečně připomíná nástup nacismu v Německu a fašismu v Itálii. Obě strany by si však měly uvědomit, že žijeme ve světě podminovaném nebezpečnými emocemi.“