Tomáš Halík slaví 70. narozeniny. Patří k nejviditelnějším osobnostem české katolické církve

Domácí zpravodajství / kir / / 1. června 2018 10:01

Praha - Sociolog, kněz a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík patří k nejviditelnějším osobnostem české katolické církve. Někdejší poradce Václava Havla a dlouholetý duchovní správce akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora, který se narodil 1. června 1948, se dlouhá léta angažuje jak v obrodě církve, tak v dialogu mezi církvemi či v komunikaci mezi věřícími a ateisty. Svými názory Halík ale ovlivňuje i českou politiku.

Ve svých textech Halík například často kritizoval bývalého prezidenta Václava Klause, patří také mezi výrazné kritiky současné hlavy státu. "Jsem velmi vděčným těm představitelům církve, kteří dali neúčastí na hradních oslavách statečně a jasně najevo, co si myslí o Miloši Zemanovi," řekl například před dvěma roky, když Zeman na Pražském hradě udělil Řád Bílého lva arcibiskupovi Dominiku Dukovi. S činy pražského primase ostatně Halík nesouhlasí poměrně často.

Dukovi, který v dubnu po dosažení 75 let předal papeži svou rezignaci a nyní se očekává, kdy bude jmenován jeho nástupce, vyčítá, že zašel ve své vstřícnosti ke Klausovi a Zemanovi příliš daleko. "Jsme přátelé 40 let, spolupracovali jsme v disentu, v podzemní církvi. Stále si ho vážím, ale teď vnímám, že naše pohledy na roli církve ve společnosti i na mezinárodní problémy jsou skutečně odlišné," řekl před dvěma roky Halík, který má sám řadu kritiků, i z řad katolické církve.

"Nepřátele v církvi jsem měl, mám a mít budu. Teď je to mnohem lepší než před 25 lety, nikdo mi nemůže upřít plody mé práce, zejména jednu z nejživějších farností v naší zemi," svěřil se kněz, kterého například před Vánoci 2011 obvinil Klausův spolupracovník Petr Hájek, že ve skutečnosti žádným knězem není. Kritiku vyvolává třeba Halíkova intenzivní občanská angažovanost (několikrát se o něm hovořilo jako o kandidátovi na prezidenta), kvůli níž bývá někdy i terčem vtipů.

Ve světě patří Halík k uznávaným křesťanským intelektuálům, už v roce 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a Benedikt XVI. mu udělil titul čestného preláta. V roce 2014 získal za snahu o mezináboženský dialog prestižní Templetonovu cenu, od dva roky později mu univerzita v Oxfordu udělila jako teprve čtvrtému Čechovi čestný doktorát a loni získal cenu za podporu dialogu mezi kulturami od Papežské rady pro kulturu.

Halík se narodil krátce po převzetí moci komunisty v rodině uznávaného odborníka na dílo Karla Čapka. "Mamince bylo čtyřicet pět let a otci skoro padesát... Dlouho nemohli mít dítě, už se smířili, že to tak zůstane, když jsem se objevil já," vzpomínal nedávno kněz, který i díky rodinnému zázemí už jako dítě tíhl spíš k prostředí dospělých. "Knihy mne vždy přitahovaly víc než tanec či sport. Byl jsem hodně jednostranný," svěřil se Tomáš Halík před čtyřmi lety v rozhovoru.

Cestu k víře si přitom Halík našel sám, s pomocí děl z otcovy knihovny. "Během střední školy mě oslovila katolická kultura... Roli v tom hrál anglický katolicismus, který je menšinový, bez triumfalismu, jako byl rakouskouherský nebo polský. Ten mi byl sympatický," popsal Halík začátek cesty ke kněžskému poslání. Nejprve ale vystudoval sociologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a až do roku 1989 pracoval jako psycholog a psychoterapeut drogově závislých.

Během normalizace působil v kulturním a náboženském disentu a samizdatu a také tajně studoval teologii, učil jej kněz a vězeň komunistického režimu Josef Zvěřina. V říjnu 1978 byl Tomáš Halík ve východoněmeckém Erfurtu tajně vysvěcen na kněze a později se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška. Po roce 1989 postgraduálně studoval na papežské Lateránské univerzitě v Římě a stál také u založení České křesťanské akademie, v jejímž čele dodnes stojí.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře