Pohraniční česká města si budou připomínat výročí Křišťálové noci. Do Liberce přijede i Babiš

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 1. listopadu 2018 11:02

Česká Lípa, Děčín, Žitava, Liberec, Trutnov - Na noc z 9. na 10. listopadu letošního roku připadá 80. výročí Křišťálové noci. Noci, které dostala jméno po střepech z rozbitých výloh židovských obchodů a oken synagog. V celém Německu, Rakousku a také v Sudetech, které tehdy již byly připojeny k Říši, došlo k organizovanému útoku na Židy. Bylo zničeno a vypáleno přes tisíc synagog a další tisíce židovských obchodů. Zahynula téměř stovka lidí a v následujících dnech bylo třicet tisíc Židů odvlečeno do koncentračních táborů. Záminkou pro pogrom byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha.

Bohoslužba a pietní tryzna v České Lípě i Žitavě

Tuto smutnou událost si společnou bohoslužbou připomenou i v České Lípě za účasti představitelů města, křesťanských církví, zástupců Židovské obce z Děčína a dalších občanů města. Shromáždění se bude konat v sobotu 10.11. od 17 hodin v kostele Povýšení sv. kříže v blízkosti památníku, kde synagoga stála a kam se shromáždění přesune v průvodu se svíčkami po ukončení bohoslužby v kostele, řekl dnes za organizátory pro magazín Christnet Jan Kirschner presbyter místního sboru Českobratrské církve evangelické. Pietní tryznu na místě někdejší synagogy povede kantor Ivan Kohout a promluví předseda židovské obce z Děčína František Comorka.  „Vzpomínka na vypálení synagogy v tomto formátu se koná znovu po pěti letech. Potěšilo mě, že v roce 2013 do České Lípy přijel na naše pozvání též jeden z organizátorů podobného shromáždění v blízké Žitavě, kde po synagoze zbyla též jen pamětní deska a proluka v zástavbě. Letos se zase my chystáme do Žitavy, kde si v pátek 9.11. od 18 hodin kulaté výročí Křišťálové noci také znovu připomínají a to jak v kostele tak u památníku“, vysvětluje Kirschner.

Jedna dvakrát vypálená synagoga a jedna zachráněná

V České Lípě se dnes k judaismu nehlásí zřejmě nikdo a komunita, která měla ještě před válkou cca 400 členů, neexistuje. Většina nepřežila holokaust a několik desítek navrátilců odešlo po válce do Izraele nebo do jiné části světa. „K jejich nepřijetí přispělo i to, že mluvili převážně německy a komunistický režim „sionistům“ také nebyl nijak nakloněn“, připomíná Kirschner. „Jedinou památkou po výstavní synagoze z 19.století je malý památníček na velkém parkovišti a jméno ulice v bývalé židovské čtvrti, která ale také vzala za své v budovatelské době socialismu“, dodal. Absurdnost události připomněl i historik českolipského muzea Ladislav Smejkal, který upozornil na to, že k vypálení synagogy došlo nadvakrát. Poprvé požár ještě neinformovaní hasiči stačili uhasit. Podruhé již měli "správné instrukce" a hlídali pouze okolní budovy.

V pohraničí severních Čech jen málokterá synagoga unikla destrukci. Výjimkou je město Děčín. Zde mají synagogu nedaleko nádraží v městské části Podmokly v poměrně husté zástavbě, ve svahu na málo přístupném místě. To zřejmě přispělo k záchraně objektu, díky intervenci německého starosty města, který argumentoval i obavou z rozšíření požáru na okolní budovy.

Synagoga v Děčíně byla postavena v orientálním stylu. Její kupole připomíná jedinou zachovalou stavbu od českého architekta v Hirošimě. Ve městě je fungující židovská obec a synagoga slouží jak k bohoslužbám, tak jako kulturní centrum.

Slovo synagoga je řeckého původu (synagogein tj.shromažďování), hebrejština užívá slov bejt ha-kneset (dům shromáždění, výraz i pro sněmovnu, parlament).  „Synagogy dnes často připomínají již jen ty mrtvé. Pokud zůstaly, jen málo kde fungují, tak, jako živá obec v Děčíně. Některé slouží ke shromáždění křesťanům, další jako muzea nebo k jiným účelům. Snad jediná moderní synagoga u nás, také v severních Čechách, je v Liberci. To je ale již zdařilá novostavba, která je součástí centra krajské knihovny“, dodal Kirschner.

Libereckou synagogu chrání velká knihovna

Vypálená synagoga v Liberci nestála ani 40 let, stavba z roku 1899 s 39 metrů vysokou věží byla jednou z tehdejších dominant města. Bývalá ředitelka liberecké knihovny Věra Vyhlídalová dnes připomněla, že šlo o společnou stavbu. "Zaplatily ji židovská obec, město a všechny církve ve městě," řekla ČTK. I nová synagoga, otevřená v Liberci za účasti prezidenta Havla před 18 lety, 9. listopadu 2000, je společnou stavbou. Židovská modlitebna je součástí knihovny označované za Stavbu smíření. Spolufinancoval ji mimo jiné i Česko-německý fond budoucnosti či německá vláda. Podle současné ředitelky knihovny Blanky Konvalinkové je malá synagoga symbolicky chráněná velkou stavbou knihovny. "Znamená to pro mě takovou symbolickou ochranu všech menšin, ať už se liší barvou kůže, handicapem a podobně," dodala. Pietní akt ke Křišťálové noci se v synagoze uskuteční 9. listopadu od 15:00, účast přislíbili zástupci šesti velvyslanectví i premiér Andrej Babiš.

Před válkou žilo v Liberci asi 1400 židů, vrátilo se jich 37. "Nedokážu dodneška pochopit, proč tak kulturní národ (Němci) dokázal tak zblbnout," řekl dnes novinářům Pavel Jelínek, poslední žijící člen předválečné židovské komunity v Liberci. Z vypravování rodičů si pamatuje, že vztahy židů s ostatními obyvateli byly do roku 1935 slušné. "Bydleli jsme v domě blízko dolních kasáren, hrál jsem si i na pískovišti s německými dětmi. Pak se to značně zhoršilo, s jedinou výjimkou. Pan Tišler nás potají podporoval celou válku, mohlo ho to stát život. Ostatní se na nás vykašlali, všichni naši bývalí sousedi," dodal.

V Liberci přibude 12 kamenů zmizelých, jeden bude věnován Romovi

Součástí pietní vzpomínky na hrůzy Křišťálové noci v Liberci bude také položení dalších12 kamenů zmizelých. Jeden z kamenů se bude pokládat i za zavražděného romského občana, řekl podle ČTK předseda liberecké židovské obce Michal Hron. I Romové byli totiž podle něj určeni nacistickým režimem k likvidaci.

"Nejodpornější na tom je, že to bylo státem organizované," uvedl Hron. Kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména židů z druhé světové války, se pokládají v Liberci už třetím rokem. Zatím jich je po městě 25. Dopoledne 9. listopadu přibude dalších 12 na pěti místech, na náměstí u radnice bude kámen za zavražděného Alfreda Krause. Zemřel před 76 lety v koncentračním táboře v Osvětimi.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je třeba si šílenství holocaustu stále připomínat. "To, co se stalo ve Spojených státech, tak jenom ukazuje, že antisemitické názory doprovázené činy jsou bohužel součástí i dnešního světa," uvedl. Robert Bowers v sobotu v synagoze v Pittsburghu zastřelil 11 židů, Podle svědků před zahájením střelby vykřikoval, že všichni židé musejí zemřít.

V Trutnově chystají tradiční festival Devět bran

Také v Trutnově byla vypálená synagoga a místní radnice investuje do oprav pozůstatků bývalé synagogy přibližně 1,4 milionu korun. Práce začaly počátkem října a hotovo by mělo být do konce listopadu, řekla ČTK mluvčí radnice Michaela Dědková. Jde o první etapu oprav pozůstatků synagogy v ulici Na Struze. Příští rok by měla přijít na řadu druhá etapa, která se bude týkat mobiliáře a finálních úprav prostranství.

Od 7. listopadu pak synagogu v Trutnově připomene  festival české , německé i židovské kultury Devět bran. Kromě plakátovaných pořadů budou ještě ekumenické bohoslužby v evangelickém kostele a pietní setkání na místě vypálené synagogy v neděli 11. listopadu, a to od 10:00 a 12:00, obé s Achabem Haidlerem. Akce svátku česko německo židovské kultury se odehrají od 8. do 12. listopadu s podporou Královéhradeckého kraje. Koná se v době výročí Křišťálové noci již po patnácté.

Moravské sudety

Řáda synagog byla vypálena i v pohraničních oblastech Moravy, jako třeba v Opavě. Podařilo se naopak zachránit chrám v Krnově, kde je i dnes fungující komunita. Informace o plánovaných akcích budou doplněny.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře