Seznamka
Hasiči se protipožárním zabezpečením dřevěných kostelů začali zabývat po zničení kostela svaté Kateřiny v Ostravě-Hrabové v roce 2002. Požár tehdy způsobila závada na elektroinstalaci. Po zničení vzácného kostela Božího Těla v Třinci-Gutech na Frýdecko-Místecku, který předloni úmyslně zapálili tři mladíci, hasiči zmapovali 15 těchto památek.
"Dvě třetiny těchto staveb jsou ve vysokém riziku. Neznamená to, že tam může okamžitě vzniknout požár, ale jedná se o to, že pokud tam požár vznikne, tak ta památka může být zcela zničena a my jí nedokážeme jakkoli pomoct," řekl Střelka.
Krajský ředitel hasičů Vladimír Vlček řekl, že problémem vybavení EPS u sakrálních památek jsou hlavně peníze. Památky mají zpravidla autonomní detektory. "Snahou je dostat tam elektrickou požární signalizaci, tak, ať se včas dozvíme o požáru, protože nikdy nemůžeme vyloučit lidskou nedbalost, která je nejčastější příčinou vzniku požáru v těchto stavbách, a úmyslné jednání," řekl Střelka. Vybavení EPS u jednoho kostela přijde zhruba na 300.000 korun, další peníze stojí provoz.
"Elektrická požární signalizace je systém, který je zpravidla přímo napojený na pult centralizované ochrany. Zatímco u autonomní detekce je to o tom, že někdo musí uslyšet signál, kdy hlásič píská, hlučí, a na základě toho teprve volá na příslušné operační středisko, tady dochází k bezprostřednímu signálu k nám na pult a okamžitě se vysílají síly a prostředky," řekl Vlček.
Některé kostely jsou na místech, kam se jede déle. "Tam je potřeba nejen požár detekovat, ale vytvořit i prostředí, aby se včas lokalizoval, například pomocí nějakého stabilního hasicího zařízení," řekl Střelka. V takovém případě už náklady překročí milion korun. Jde například o sprchy nebo plynové hasicí zařízení, které se spustí automaticky. "Třeba ve Skandinávii toto řešení existuje a zabezpečili téměř všechny tyto památky," řekl Střelka.
Kotásek uvedl, že biskupství problém delší dobu intenzivně řeší a hledá možnosti financování. "Donedávna byl například problém zabezpečit protipožárními prvky exteriér objektů. Teprve v poslední době se objevilo vhodné technické řešení pomocí takzvaných detekčních kabelů, které jsou schopny zaznamenat spolehlivě zvýšení teploty na vnějším plášti stavby a vyvolat poplach," uvedl Kotásek.
Problémy jsou podle něj i administrativní. "Pokud mají být objekty zabezpečeny elektronikou proti vykradení i proti požáru a napojeny na centralizované pulty policie i hasičů, musí být dle platných předpisů provedeny dva samostatné systémy zabezpečení. To jsou dvoje vedení kabelů, dvě ústředny, dvě přenosová zařízení signálu," popsal systém Kotásek. Řešení jsou podle něj složitá i finančně náročná.
Náměstek moravskoslezského hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL) už dříve řekl, že kraj se na protipožární ochranu památek zaměří. V první vlně půjde přibližně o 50 objektů, mimo jiné dřevěné kostely. Jedná s ministerstvem kultury o možných dotačních titulech.
