Senát zřejmě odmítne zdanění peněžitých náhrad církvím

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 14. února 2019 13:01

Praha - Senát zřejmě odmítne zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích. Doporučil mu to dnes jednoznačně jeho hospodářský výbor hlasy opozice, která má v horní komoře většinu. Pokud poslanci senátní veto komunistického návrhu přehlasují zejména hlasy vládní koalice, opoziční senátoři se podle svých vyjádření obrátí na Ústavní soud.

Odpůrci novely poukazovali na to, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které stát uzavřel s církvemi v souvislosti s majetkovým vypořádáním. "Byl by porušen princip legitimního očekávání. Někdo, kdo jednou ten majetek ukradl, se ho snaží částečně ukradnout podruhé," uvedl Tomáš Goláň (za hnutí Senátor 21).

Senátor Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11) poznamenal, že zdanění bylo přijato jen z politických důvodů na "zbožné přání" KSČM, ke kterému se přiklonili poslanci vládních ANO a ČSSD, aby byla zachována jejich vláda. Podání ústavní stížnosti v případě, že by Sněmovna přehlasovala Senát, avizovali mimo jiné lidovci nebo Herbert Pavera (TOP 09). Zamítnutí novely výbor schválil většinou deseti hlasů z 12, nepodpořili to jen Jaroslav Větrovský (za ANO) a Karel Kratochvíle (ČSSD).

Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová obhajovala zdanění zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen navzdory obstrukcím levice v roce 2012. Mluvila také o "rozporuplném" schválení církevních restitucí "proti veřejnému mínění". Předseda lidoveckých senátorů Petr Šilar poznamenal, že by se měla omluvit a že Ústavní soud tyto restituce potvrdil.

Stát by zdaněním mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve by musely podle návrhu zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře