Konference, průvod i liturgie připomene 50 let od smrti kardinála Berana

K 50. výročí úmrtí kardinála Josefa Berana se v Praze v květnu uskuteční mezinárodní konference Kardinál Beran a jeho doba. V souvislosti s výročím Beranova úmrtí v italském exilu se bude konat také slavnostní průvod, bohoslužba a přednáškový program. Kardinál Beran se stal kvůli své dlouholeté internaci symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení a současně připomínal demokratickému světu těžký osud Československa.

Konference, kterou pořádá pomocný biskup pražský Zdenek Wasserbauer a Ústav pro studium totalitních režimů, by se měla konat 16. a 17. května v Sále kardinála Berana v sídle pražského arcibiskupství, řekla ČTK mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová. Na 17. května připadá 50. výročí Beranova skonu. O den později pak kardinál Duka bude sloužit v katedrále rekviem za kardinála Berana.

Kardinál Beran, který byl v letech 1946 až 1969 arcibiskupem pražským a primasem českým, vzdoroval nacistickému i komunistickému režimu a inspiroval hnutí za občanská práva a svobodu náboženství. Od roku 1965 žil jako vyhnanec v Římě, kde také v roce 1969 zemřel a byl pochován.

Loni v dubnu byly z Vatikánu převezeny ostatky kardinála Berana podle jeho posledního přání do Česka. Uloženy byly v katedrále sv. Víta na Pražském hradě.

V roce 1998 začal proces jeho beatifikace, intenzivnější práce na jeho dokončení ale začala až v roce 2015. Během procesního řízení, které může trvat řadu let, se shromažďují materiály, vzpomínky a názory, nutné podle církevního práva k rozhodnutí, zda je kandidát na blahoslavení osobou vhodnou za příklad pro druhé. V Beranově případě teprve nedávné odtajnění některých materiálů československých komunistických orgánů z druhé poloviny 20. století posunulo proces dál. Loni na výroční den Beranovy smrti byla ukončena jeho diecézní část a proces blahořečení pokračuje v Římě.

Kardinálem byl Josef Beran jmenován v roce 1965. Zúčastnil se druhého vatikánského koncilu římskokatolické církve (1962 až 1965), kde v projevu O svobodě svědomí vystoupil s požadavkem náboženské svobody pro všechna vyznání a vyslovil se pro rehabilitaci Mistra Jana Husa. Známý je i jeho projev v Rádiu Vatikán o smrti Jana Palacha v lednu 1969.