Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Christnet

Výstava na plzeňské radnici připomíná osudy plzeňských Židů

Kraje: Plzeňský / / ČTK / 13. března 2019 23:50
Výstava na plzeňské radnici připomíná osudy plzeňských Židů

Ilustrační foto - Velká synagoga v Plzni
Autor: Wikipedia.org / Miaow Miaow / Wikimedia Commons

Plzeň -

 Osudy židovských rodin z Plzně a okolí v období holokaustu přibližuje  do 14. března výstava plzeňského fotografa a dokumentaristy Radovana Kodery v mázhauzu radnice. Na příkladech konkrétních lidí popisuje osudy židovské komunity od doby po Mnichovské dohodě v roce 1938, po německé okupaci v březnu 1939 až po odvlečení a likvidaci ve vyhlazovacích táborech.

Do koncentračních táborů bylo z Plzně deportováno na 2800 židů, vrátilo se jich jen kolem 200. "Před 75 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, se ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau odehrála největší masová vražda československých občanů v dějinách. Více než 3700 našich spoluobčanů, mužů, žen i dětí, zahynulo v plynových pecích poté, co byl zlikvidován takzvaný terezínský rodinný tábor BIIb. Mezi těmito oběťmi bylo také několik stovek Plzeňanů," řekl primátor Martin Baxa (ODS).

Historické události Kodera dokumentuje na 17 panelech, kde jsou dobové dokumenty, novinové články, osobní fotografie, portréty, historické a současné fotografie reálií spojených s událostmi holokaustu, plánky, seznamy transportů a další informace. "Většinu materiálu jsem shromáždil díky vzpomínkám a pomoci příbuzných obětí holokaustu. Některým potomkům jsem pomáhal také pátrat, jak jejich členové rodiny v těch hrůzných letech války skončili," uvedl Kodera. Osudy plzeňských židů se zabývá několik let. Pro získání podkladů také objížděl a fotografoval místa, kam se plzeňští židé dostali po deportaci do Terezína a dále na východ. "Je to sice smutné téma, ale myslím, že je důležité si ho připomínat," řekl.

Výstava mimo jiné zmiňuje osud cembalistky a plzeňské rodačky Zuzany Růžičkové, která byla jako patnáctiletá odvlečena se svou rodinou do Terezína a pak do Osvětimi. Podařilo se jí koncentrační tábory přežít a vrátit se i s matkou do Plzně. "Zuzana Růžičková mi poskytla mnoho cenných materiálů a informací o tehdejších událostech. Jednou z dalších pamětnic byla Gita Steinerová Kroftová. Jí se dokonce podařilo v malé pevnosti v Terezíně pořídit fotografii svého otce Richarda Steinera, jenž byl předtím ředitelem továrny na ultramarínovou modř v Břasích u Radnic," dodal Kodera.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Přispět nám můžete i v kryptoměnách:

Bitcoin

Ethereum

Litecoin

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Studium IES
Timotej.cz

Bankovní spojení

Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010

QR platba – Podpořte magazín Christnet.eu

Rubriky

Anketa

Obáváte se negativního vlivu umělé inteligence?
Ano
53%
 
Spíše ano
22%
 
Ne
23%
 
Nevím
2%
 
(Počet hlasů celkem: 83)