Světová rada církví vyzvala k postní reflexi nad nedostatkem vody

Ze světa / kirboh / Vlastní zpráva / 25. března 2019 0:25 Ženeva -

Světová rada církví (WWC) už několik let  upozorňuje na význam vody v kontextu stvoření a celé křesťanské tradice a připomíná, že milionům lidí na celém světě je k ní odepřen přístup.

Během půstu, kdy se křesťané připravují na svátky smrti a vzkříšení Ježíše Krista, si mnozí také uvědomují důležitost Božích darů. Voda je jedním z nich, a její nedostatek podle WWC neukazuje na krutost Boha, ale na nezodpovědnost člověka.

Od roku 2008 vydává Ekumenická síť vody (EWN), která spadá pod Světovou radu církví, během sedmi postních týdnů teologické reflexe, které mají čtenáře povzbudit k jejich vlastnímu promýšlení fenoménu vody a k následnému přehodnocení svého vztahu k ní.

„Planeta stojí tváří v tvář zásadnímu úkolu, kterým je zajistit přístup k pitné vodě, a ještě spíše vybudovat síť čištění vody. V roce 2010 bylo obojí prohlášeno lidským právem, nicméně i po 7 letech bylo stále 750 milionům lidí upíráno. Asi 2 miliardy lidí pije znečištěnou vodu a téměř 2,4 miliardy (tedy 1 ze 3 obyvatel Země), nežije v uspokojivých hygienických podmínkách,“ zaznívá v Deklaraci Světové rady i v otázce vody pro Afriku.

Letos se EWN zaměřuje na problém v Asii a každé pondělí zveřejňuje na svých stránkách zamyšlení nebo svědectví teologů, aktivistů i věřících napříč denominacemi i kontinenty. V týdnu, kdy si 22. března připomínáme Světový den vody, přidává svou reflexi Grace Ji-Sun Kim, teoložka korejsko-amerického původu, která se v rámci WWC věnuje mimo jiné i klimatické změně.

„Jelikož svým konzumním životním stylem znečišťujeme půdu, zemi, vzduch i vodu, je pro nás letošní postní doba vhodným časem k zastavení se nad darem vody. Biblické pasáže jako ,Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi‘ (Iz 44,3) nám připomínají Boží dobra. Nemohu jako tvor ničit nebo bránit druhému, aby Boží stvoření užíval. Světová luterská federace přišla s mottem ,Stvoření – ne na prodej‘. Nemůžeme vlastnit ani prodávat žádnou část stvoření.  […] Hojně využíváme vzácné zdroje jako je ropa, fosilní paliva, diamant nebo zlato, ale k čemu by nám byly bez čisté vody? Nemůžeme bez ní žít a její dar je daný Bohem.“

Ji-Sun Kim dále povzbuzuje, aby se každý ptal, jak se může propojit s ostatními věřícími a zasadit se o změnu v otázce znečišťování oceánů, jakým způsobem může měnit své návyky a jaké biblické pasáže nás inspirují k udržitelnějšímu jednání. V neposlední řadě také vybízí, aby se věřící nebáli apelovat na své církevní představitele a zodpovědné za jednotlivé církevní obce, neboť i jejich činy mohou vést k proměně společností.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře