Ústavní stížnost na zdanění církevních restitucí podpořilo 42 senátorů

Ústavní stížnost na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích, kterou vypracovala KDU-ČSL, podpořilo 42 senátorů. Kromě lidovců jsou mezi nimi i členové senátorských klubů ODS, Senátor 21 a tři senátoři vládní ČSSD, která ve Sněmovně zákon podpořila. Senátoři odešlou stížnost k Ústavnímu soudu do konce týdne, řekl dnes na tiskové konferenci předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar.

Podle autora stížnosti Jakuba Kříže je stížnost založena na několika argumentech. Zdanění je podle ní retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Argumentuje také tím, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

"Jsme v situaci, kdy je popíráno legitimní očekávání a zároveň je zdaňováno něco, co není příjmem, ale odškodněním," řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. "Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného," řekl.

"Tento zákon považujeme za velkou hanebnost," uvedla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Podle ní zdanění církevních restitucí vytváří velkou právní nejistotu, stížnost k Ústavnímu soudu podle ní je bojem za spravedlivý právní systém.

Podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila strany, které zákon ve Sněmovně podpořily, vědí, že je v rozporu s ústavou, a snažily se pouze udělat gesto, které by jim přineslo body u voličů. "Pokud bychom takhle pokračovali, Česká republika by kráčela cestou, která do civilizované Evropy nepatří," řekl.

Senátoři odešlou stížnost do konce týdne datovou schránkou Ústavnímu soudu. Zároveň žádají o přednostní projednání záležitosti, protože zákon nabude účinnosti od ledna 2020.

Samostatnou ústavní stížnost na zdanění církevních restitucí připravují i poslanci, podle Výborného je koncipována jiným způsobem a bude se doplňovat se senátní stížností. Podání vlastní stížnosti avizovali také senátoři STAN, což Výborný označil za tříštění sil. Podle Vystrčila by se senátoři ODS mohli připojit i ke stížnosti STAN, pokud by také mohla přispět ke zrušení zákona.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.