Kůrovcová kalamita ohrožuje financování katolické církve. Bilanci vylepšují nemovitosti a pozemky

"Máme spočítáno, že pokud stát dodrží smlouvu a bude nám vyplácet příspěvky (podle současného plánu), musíme vyprodukovat pět procent výnosu ze všech investic, abychom si zachovali současnou výši provozních příjmů," řekl vedoucí odboru správy majetku Petr Kábrt.

Při církevních restitucích bylo v královéhradecké diecézi vráceno přes 10.000 hektarů zemědělské půdy, lesů a rybníků. Z nemovitostí bylo navráceno pět hájoven či stodol. "Nepodařilo se získat budovu zámku v Chrasti, která od vzniku biskupství v roce 1664 sloužila jako letní sídlo královéhradeckých biskupů," řekl mluvčí biskupství Pavel Sršeň.

Dalším zdrojem financí a možných investic do budoucna jsou pozemky, které biskupství, kapitoly a jednotlivé farnosti získaly v restituci a které mají obce zapsané v územních plánech jako určené k zastavění. Církevní subjekty je obcím i jednotlivcům prodávají či je směňují. "Získané peníze, které kapituly, farnosti a biskupství získají, musejí investovat znovu do nákupu majetku, který bude generovat peníze pro příští roky. Od roku 2015 se v diecézi takových smluv uzavřelo na 200," řekl Sršeň.

Uvedl, že zásadní pro hospodaření diecéze jsou zemědělské pozemky. "V poslední době jsme zakoupili na 200 hektarů na Havlíčkobrodsku a 600 hektarů velmi dobré půdy na soutoku Labe a Vltavy přímo v Mělníku," řekl. Diecézní lesy Hradec Králové hospodaří na 7000 hektarech půdy koupené či restituované.

Největší investicí v nemovitostech je developerský projekt v Praze v Karlíně za 670 milionů korun. Budova s byty, kancelářemi a obchody je společným projektem s Karlín Group a dokončena bude příští rok. Jaké náklady na něj má diecéze její zástupci nechtěli sdělit. "Zatím poslední projekt na poli nemovitostí je nákup dvou kancelářských budov v Pardubicích, více než 7500 metrů čtverečních kancelářských prostor. Výnosy budou použity jako náhrada na snižující se příspěvek státu církvím," uvedl Sršeň. Kolik do nákupu diecéze investovala, neuvedl.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi znamená vedle napravení majetkových křivd z doby komunismu odluku státu a církve. Dosavadní příspěvky státu církvím se postupně do roku 2030 snižují na nulu. Pro Královéhradeckou diecézi příspěvky určené především na platy duchovních činí podle jejího vedení zatím asi sto milionů korun ročně; přibližně stejnou sumu dostává diecéze na výplatě finančních náhrad za majetek, který v restitucích nelze vydat. Celou výši náhrad podle Kábrta diecéze investuje. Podle generálního vikáře Jana Paseky jsou roční náklady na provoz diecéze 160 milionů korun.

Diecéze začíná pomalu vydělávat i na církevní turistice. Mariánské poutní místo v Králíkách ročně navštíví 50.000 až 70.000 lidí, poutní chrám na Chlumku u Luže až 80.000 lidí. Tamní farář Josef Hubálek si prý zařízení počítající návštěvníky musel pořídit, když žádal o evropské dotace na opravu kostela. Podařilo se mu je získat čtyřikrát, opravy stály v posledních několika letech 60 milionů a vznikl za ně i unikátní výtah, který pomůže dostat se do kostela i těm, kdo nezdolají 63 schodů k němu.

V Královéhradecké diecézi je 1100 kaplí a kostelů, opraveno je podle Sršně 60 procent z nich. Příkladem, který táhne návštěvníky i z daleka, je kostel v Neratově, který tamní farář Josef Suchár v obci téměř zaniklé po odsunu Němců pozvedl z ruiny a vytvořil kolem něj komunitní centrum, které dává práci i střechu nad hlavou postiženým dětem i dospělým.