Předsedou pražské židovské obce byl znovu zvolen František Bányai

Předsedou pražské židovské obce byl v pondělí zvolen František Bányai. Ve funkci nahradí Jana Munka, který zemřel po krátké těžké nemoci 12. května. ČTK o tom  informovala za Židovskou obec v Praze (ŽOP) Dita Šnajdrová. Bányai byl předsedou obce již v letech 2005 až 2012, v roce 2016 byl zvolen prvním místopředsedou.

Jednasedmdesátiletý František Bányai vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, je ženatý, má jednu dceru a dvě vnoučata.

Židovská obec v Praze sdružuje lidi židovského vyznání, národnosti nebo původu, které mají trvalý pobyt v oblasti její územní působnosti nebo mají k Praze jiný vztah a nejsou příslušníky jiných církví nebo nežidovských náboženských společností. Účelem a posláním ŽOP je zajišťovat zejména náboženský a kulturní život svých členů a přispívat k zajištění jejich sociálních a zdravotních potřeb.

Pražská židovská obec má dlouhou a bohatou historii, která sahá do 10. století. S pražskou židovskou obcí jsou spjata jména mnoha významných osobností - rabínů, náboženských myslitelů, filozofů, historiků, spisovatelů, umělců, třeba legendárního filozofa, kabalisty a reformátora Jehudy ben Becalel zvaného rabi Löw či Maharal, mecenáše a stavitele ghetta Mordechaje Maisla nebo spisovatele Franze Kafky.

Stejně jako židovské komunity v jiných zemích Evropy, byla i komunita v Čechách vždy ve větší či menší míře vystavena náboženskému, hospodářskému i fyzickému nepřátelství. Až do holokaustu nebylo vraždění Židů tak rozsáhlé jako v německých zemích, ve Španělsku, na Ukrajině či v Rusku. I v českém prostoru ale byly pogromy, největší byl v Praze roku 1389, kdy bylo vypáleno ghetto a zavražděno na 3000 jeho obyvatel.

Na počátku druhé světové války žilo na území České republiky 118.000 Židů. Během války jich asi 80.000 zahynulo v nacistických vyhlazovacích táborech - jejich jména jsou vepsána do zdí Pinkasovy synagogy v Praze. Na počátku deportací do koncentračních táborů v listopadu 1941 bylo v Praze 39.395 Židů, z nichž přežilo jen 7540, uvádí web ŽOP.

V poválečných letech se mnoho přeživších vystěhovalo do Izraele a do jiných zemí, další vlna emigrace přišla po sovětské invazi v letech 1968 a 1969. V Česku zůstalo nakonec asi 12.000 Židů, největší komunitu představovalo hlavní město.