Synagoga ve Velkém Meziříčí možná přestane sloužit jako tržnice

V nedávno pořádaném veřejném fóru hledajícím desítku věcí, které by bylo dobré ve městě vyřešit, se získání synagogy umístilo na čtvrtém místě. "Beru to jako velmi vysoké umístění v rámci problémů ve městě, není to věc, které by si veřejnost nevšímala," řekl Rapušák. Lidé podle něho negativně vnímají nejen chátrání, ale i způsob využití jedné z nejvýznamnějších staveb ve městě postavené v roce 1868.

Zastupitelstvo se budoucností synagogy bude zabývat na konci června. "Mezi tím už se pokusíme pracovat i na konkrétní nabídce. Pokud to půjde, tak už nějaká verze bude na zastupitelstvu předložena, aby jednání mohla postoupit dopředu," řekl Rapušák. S mandátem zastupitelů by se podle něho mohl převod dohodnout do září.

Architekt Jaroslav Klenovský, zodpovědný za obnovu a údržbu židovských památek na Moravě, už dřív odhadl nutné opravy Nové synagogy, jejíž fasáda je z režného zdiva, asi na 20 milionů korun. Židovská obec podle něho několikrát neúspěšně žádala o evropské dotace. Kritiku současného využití synagogy vnímá, je ale podle něho lepší, když se v budově větrá a topí, než kdyby byla zcela bez využití.

Zájem pomoci se získáním peněz na opravu synagogy projevila nadace Caps66 bývalého hokejisty Milana Nového. "Už jsme v Německu sehnali cihelnu, která by nám cihly na opravu fasády udělala za režijní náklady," řekl Karel Jonák, který s Novým a jeho nadací spolupracuje. Důležité podle něho bude otevřít synagogu veřejnosti co nejdřív, plánuje výstavy nebo koncerty.

Židé žili ve Velkém Meziříčí asi od 15. století. V polovině 19. století tvořili přibližně čtvrtinu obyvatel pětitisícového města. Většina Židů žijících ve městě do roku 1942 zemřela v koncentračních táborech. Po válce se jich vrátilo jen asi sedm, uvádí web města. Kromě Nové synagogy se ve městě dochovala také Stará synagog a židovský hřbitov založený zřejmě v polovině 17. století.