70 katolíků bylo zadrženo ve Washingtonu během protestu proti americké pohraniční politice

Ze světa / krb / Vlastní zpráva / 23. července 2019 16:44

Washington (USA) - Několik stovek katolických aktivistů, mezi nimi i desítky řeholnic, se 18. července 2019 shromáždilo před washingtonským Kapitolem, aby vyjádřili svůj nesouhlas s Trumpovou pohraniční politikou. Vyzývali politiky, aby ukončili „nelidské zacházení“ s dětmi, jež jsou násilně oddělovány od svých rodičů na americko-mexické hranici, a apelovali také na všechny ostatní věřící, aby se proti současné americké pohraniční politice jasně postavili. 

Shromáždění začalo modlitbou a zpěvem, po němž následovalo několik projevů. Během jednoho z nich začal kdosi v davu skandovat: „Kde jsou biskupové?“ Odpověď však přišla záhy, mnozí z nich účastníky protestu podpořili a vyzvali k neúnavné vytrvalosti.

Biskup Robert W. McElroy ze San Diega vzkázal, že se nacházíme v situaci, kdy se vláda vyzbrojila strachem – do celého národa byl zaset strach, že uprchlíci a migranti, kteří byli pro USA i historicky zdrojem síly, se teď stávají nepřítelem. Ještě odsouzeníhodnější je podle něj strach, jenž teď dusí duše otců a matek, kteří byli ve jménu zastrašování odděleni od svých dětí.

Mezi řečníky Catholic Day of Action for Immigrant Children (Akčního katolického dne pro děti imigrantů), který organizovaly skupiny Faith in Public Life (Víra ve veřejném životě) a Faith in Action (Víra v akci), bylo mnoho řeholních sester. Právě ony poukazují na nutnost skoncovat se současnou praxí, kdy se děti umisťují do detenčních center na hranicích. Zároveň zdůrazňují, že právě tato potřeba odstartovat novou vlnu protestů proti podobným politikám by měla být vnímána jako postoj podporující život.

V květnu 2018 přešlo jihozápadní hranici mezi USA a Mexikem přes 132 tisíc lidí, z toho více než 11 tisíc dětí bez doprovodu. 

Dnes tu stojíme kvůli naší víře

Sestra Carol Zinn z filadelfské kongregace sv. Josefa a výkonná ředitelka Leadership Conference of Women Religious (Platforma vedoucích řeholnic) potvrdila, že právě katolické řeholnice se s imigranty již dlouho setkávají a jako první vnímají jejich bolesti, traumata i strach. V předchozích měsících, kdy se krize ještě prohloubila, se sestry připojily k desítkám tisíc rozhořčených lidí, kteří jsou ve strašné situaci na jižní hranici. „Dnes tu stojíme kvůli naší víře. Evangelijní příkazy a hodnoty naší země si to žádají, proto jednáme.“

V lednu 2019 se takto k imigrantům připojil římskokatolický biskup z El Paso, Mark J Seitz, který s nimi přešel Lerdo International Bridge a žádal úředníky, aby imigranty hledající azyl vpustili na americké území. 

Po projevech před Kapitolem se několik desítek lidí přesunulo do sousední budovy Russell Senate, kde má kancelář asi 50 senátorů. Pět protestujících vytvořilo na zemi kříž a ostatní stáli kolem nich v kruhu, přičemž všichni na sobě měli fotku jednoho dítěte, které je na americko-mexické hranici zadržováno nebo tam již zemřelo. Jelikož ani po opětovné výzvě policie neopustili budovu, bylo jich 70 pro „neuposlechnutí, shromažďování a maření výkonu“ zadrženo. Kromě laiků mezi nimi byli i kněží, dominikánka, františkán či jezuita. Každý z nich musel zaplatit 50$ nebo požádat o datum soudu. Odpoledne byli všichni propuštěni. 

Devadesátiletá sestra Patricia Murphy z chicagského konventu Milosrdenství, která se přijela této občanské neposlušnosti účastnit také, svěřila Catholic News Service, že „by dnes přece nemohla být nikde jinde“. Následně dodala, že by to bylo její šesté zadržení, v uplynulých 12 letech totiž každé páteční ráno přichází před chicagské detenční zařízení, kde se modlí a protestuje. Doufá, že i akce u Kapitolu může pohnout další, aby dělali ještě víc a sami se zapojili.

Protest reagoval na operaci, v rámci níž mohly americké úřady vyhostit kohokoliv, kdo se nacházel 160 km od hranic a neměl doklady. Často tak byly rozděleny rodiny migrantů. Dnes bylo oznámeno, že nově bude moct být vyhoštěn každý imigrant bez dokladů, který se nachází kdekoliv v USA a žije tu méně než dva roky. Trumpova administrativa se tak vyhne imigračním soudům, na které měli původně přistěhovalci nárok.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře