Kraj se dohodl s církví na využívání zvonice chrámu sv. Barbory

Středočeský kraj se dohodl s arciděkanstvím na způsobu, jakým bude využívána zvonice chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Návrh dohody  schválili krajští radní. Zvonice je majetkem kraje a zvony patří farnosti. Předmětem dohody je například ustanovení, že se zvony smí manipulovat pouze zástupci arciděkanství, kraj jim zaručuje přístup ke zvonům v potřebném rozsahu. Farnost se naopak zavazuje, že nebudou rušeni turisté či návštěvníci akcí pořádaných v sousední Galerii Středočeského kraje nad míru přiměřenou účelu věcného břemene, informoval dnes ČTK Jan Nováček z krajského úřadu.

Zvonice je umístěna v jižní věži budovy, která patří Středočeskému kraji. Hejtmanství již v roce 2011 uzavřelo s římskokatolickou farností smlouvu o zřízení věcného břemene.

"Vzhledem k tomu, že věcné břemeno spočívá v užívání prostoru zvonice, která se nachází ve věži budovy, což může způsobovat různé problémy oběma smluvním stranám, chceme s farností uzavřít dohodu o způsobu výkonu věcného břemene užívání zvonice. Touto dohodou není jakkoli dotčena platnost a účinnost uzavřené smlouvy o zřízení věcného břemene z října 2011," uvedl krajský radní pro kulturu Karel Horčička (ČSSD).

Do věže mohou nadále vstupovat návštěvníci, ale nesmí se dotýkat zvonů ani s nimi jakkoli manipulovat. "Spolu s kutnohorským arcibiskupstvím jsme si vědomi historické souvislosti umístění zvonů ve zvonici přináležející ke chrámu sv. Barbory, jež bývaly v minulosti jedním funkčním celkem, přičemž toto uspořádání trvá již po staletí. Samozřejmě se společně zavazujeme toto uspořádání respektovat a zachovávat i pro budoucí generace," dodal Horčička.

Římskokatolická farnost nese náklady na veškeré opravy závad na zvonech a jejich příslušenství a zavazuje se udržovat je v dobrém stavu. Současně nese odpovědnost za veškerou újmu, kterou zvony nebo jejich příslušenství způsobí, a to jak Středočeskému kraji, tak třetím osobám.

Chrám sv. Barbory patří mezi nejnavštěvovanější kutnohorské památky. Stavba pětilodního chrámu začala roku 1388 a jejím prvním architektem byl pravděpodobně Jan Parléř. Po husitských válkách stavba ustrnula, znovu se začalo budovat v polovině 16. století a dokončena byla až počátkem 20. století. Mezi jejími staviteli byli Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. Chrám budovaný po vzoru francouzských katedrál je velmi zdobný, v interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století.