Expředseda pražských muslimů Sáňka žádá odškodnění 10 milionů kvůli stíhání

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 21. dubna 2020 21:09

Praha - Bývalý předseda pražské muslimské obce Vladimír Sáňka žádá po státu desetimilionové odškodné za své trestní stíhání v kauze šíření překladu knihy Základy tauhídu - Islámský koncept boha. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Soud začne Sáňkovu žalobu proti ministerstvu spravedlnosti projednávat 4. května.

Z databáze Infosoud vyplývá, že Sáňka požaduje 9,913.561 korun plus příslušné úroky. Svou vinu v trestním řízení od počátku odmítal.

Sáňka čelil obvinění z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, za což mu hrozilo až desetileté vězení. Trestného činu se podle policie dopustil tím, že zajistil překlad, vydání a distribuci knihy od Bilala Philipse. Její autor nesmí do některých západních zemí, kniha je v některých státech zakázána. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra propaguje salafijský směr islámu, jenž hlásá netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím.

Případ souvisí s razií v pražských muslimských centrech v roce 2014. Policie tehdy vnikla do objektů Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě. Na zásah, který se odehrál při páteční modlitbě, si stěžovala řada jejích účastníků včetně zahraničních diplomatů. Kritizovali například to, že museli ležet obličejem k zemi. Podle výpovědí svědků na ně také policisté mířili zbraněmi. Vnitro konstatovalo, že postup byl v pořádku.

Soudy Sáňku pravomocně osvobodily v květnu 2018. Předtím řešily, zda je salafistické učení hnutím. Dospěly k závěru, že nikoliv, a že tedy nemohlo dojít k trestnému činu propagace hnutí. Podle znalců je salafismus spíše teologickým směrem konzervativního islámu.

Proti zprošťujícímu verdiktu se dovolal nejvyšší státní zástupce. Argumentoval tím, že tam, kde existuje ideologie, která má četné stoupence, existuje i hnutí. Uvedl také, že o zášti salafistů vůči šíitům, Židům, křesťanům a představitelům sekulárního Západu není pochyb. Soudy podle něj chybovaly i v tom, že nezvážily možnost jiné právní kvalifikace - podněcování k nenávisti vůči skupině osob. Nejvyšší soud však loni dovolání zamítl.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře