V plzeňském církevním muzeu je výstava ikon, potrvá do 23. srpna

Ve všech případech jde o originály. Kromě jedné se do sbírky Husitského muzea dostaly na konci 90. let 20. století, kdy byly objeveny jako pašovaný lup zlodějských gangů, které plenily stovky kostelů pravoslavné a řeckokatolické církve v Polsku, Rusku, Bělorusku a na Ukrajině. "Pokud se nepodařilo nalézt původního majitele, aby mohla být díla vrácena, stala se součástí státních muzejních sbírek. Díky tomu mohou nyní žít svůj 'druhý život' a sloužit veřejnosti prostřednictvím výstav," uvedl kurátor Luděk Krčmář.

Ikony jsou podle Smrčky po staletí vnímány jako díla bytostně duchovní a současně tajuplná a hodná úcty. "Jsou jakýmisi okny mezi nebem a zemí a náboženská úcta neplatí jim jako předmětu, ale svaté skutečnosti, kterou zastupují," řekl. "Ikony se nemalují, ale píší. Ikonopisec smí uplatnit svou výtvarnou invenci, ale v rámci přesně stanovených pravidel, protože jeho talent je zde zcela ve službě sdělení víry," uvedl Smrčka.

Vystavovaný soubor je doplněn také ikonou sv. archanděla Michaela z pozůstalosti manželů Edvarda a Hany Benešových, jimž ji daroval někdejší rumunský ministr zahraničí Nicolae Titulescu.