V Náhorním Karabachu začalo platit křehké příměří. Obě strany ale pokračují v bojích

Arménie se snaží pohnout Kremlem, aby vojensky a diplomaticky vystoupil na její podporu,“ uvedl zpravodaj ČT David Borek. Rusko je tradičním spojencem křesťanské Arménie, která má v Moskvě vlivnou diasporu. V jejím soupeření se silně sekularizovaným muslimským Ázerbájdžánem se však spíš snaží hrát roli zprostředkovatele a zatím výrazněji do války nevstoupilo. Arménie naopak ze zapojení do bojů na straně Azerů obviňuje Turecko, s kterým má dlouhodobě nepřátelské vztahy a uzavřenou hranici.

Náhorní Karabach je území o rozloze 4400 km² v jihozápadním Ázerbájdžánu, z jehož cca 145 000 obyvatel je momentálně cca 95 % Arménů. Metropolí oblasti je Stěpanakert. Arménie a Ázerbájdžán vedou o toto území dlouholetý spor, který v 90. letech 20. století vygradoval v regulérní válečný konflikt. Když boje 12. května 1994 utichly, výsledkem bylo odhadem 17 500 mrtvých na arménské a 25 500 na ázerbájdžánské straně, 700 000 až 1 000 000 Azerů a 300 000 Arménů bylo vyhnáno ze svých domovů. Podle Karla Schwarzenbergera je složitá situace mezi oběma etniky i dílem Stalina a jeho politiky vyvolávání konfliktů mezi národy Sovětského svazu.

Například Šuša, (arménský Shushi) kdysi druhé největší město Náhorního Karabachu, které mělo ještě v roce 1989 na 17 000 obyvatel, převážně Azerů, je dnes poloprázdné. Většina domů je trvale neobydlená a poničená a bydlí zde jen asi 3000 Arménů. Na internetu se pak v těchto dnech objevily fotky z ostřelování místního kostela. Před genocidou Arménů v roce 1920 byla zase nejméně polovina obyvatelstva města arménského původu.

V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nachází pod vojenskou kontrolou Arménie. Republiku, vyhlášenou místními Armény a zabírající 16 % ázerbájdžánského území, na území Karabachu a koridoru přilehlého k Arménii, mezinárodně nikdo neuznal.