Zemřel Václav Konzal, překladatel liturgických textů

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 3. listopadu 2020 22:28

Praha - Dnes ve věku nedožitých 89 let zemřel Václav Konzal. Konzal byl vědecký pracovník Slovanského ústavu Akademie věd České republiky a překladatel mnoha liturgických textů. Jeho odbornou specializací byla paleoslovenistika.

Spolu s Bonaventurou Boušem a Miloslavem Mášou přeložil většinu nyní užívaných římskokatolických liturgických textů. Byli členy tzv. pražské liturgické překladatelské skupiny, která se vytvořila po Druhém vatikánském koncilu. V 90. letech redigoval Souvislosti, revue pro křesťanství a kulturu. Řadu kvalitních teologických a jmenovitě liturgologických titulů přeložil a k vydání připravil v nakladatelství Vyšehrad. Nakladatelství Síť vydalo jeho úpravy či překlady liturgických textů.

Po Sametové revoluci byl jmenován do překladatelské skupiny České liturgické komise při České biskupské konferenci. Tam působil necelé dva roky, na členství rezignoval 23. června 2004.

Desetiletí redigoval vydávání čtyřsvazkového Slovníku jazyka staroslověnského. V roce 2005 vydal nejrozsáhlejší církevněslovanskou písemnou památku „Čtyřicet homilií Řehoře Velikého na evangelia v českocírkevně-slovanském překladu.“ Za toto dílo, na kterém pracoval 15 let, obdržel v roce 2009 v Senátu Parlamentu ČR Cenu Rudolfa Medka.

Václav Konzal se narodil 13. prosince 1931 v Praze jako čtvrtý ze šesti dětí. V letech 1945–1948 studoval na soukromém gymnáziu redemptoristů v Libějovicích u Vodňan a poté absolvoval u redemptoristů roční noviciát. V roce 1949 nastoupil na klasické gymnázium v Českých Budějovicích, kde studoval až do dne komunistické likvidace klášterů (13. dubna 1950), kdy byl odvezen do koncentračního kláštera v Králíkách a později do koncentračního kláštera mladých v Hájku u Prahy. V letech 1951–1952 byl nasazen na nucené práce na přehradě Klíčava a v letech 1952–1953 pracoval jako stavební dělník na stavbě školy v Řeporyjích. Gymnázium dokončil v roce 1953, úspěšně složil maturitu a přijímací zkoušky na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Z kádrových důvodů nebyl připuštěn na studium klasické filologie, orientalistiky ani češtiny, byl však přijat ke studiu ruštiny a gruzínštiny. Teologii vystudoval soukromě v rámci skryté církve. 

Během studia v letech 1953–1958 se specializoval na starší fáze jazyka (staroslověnština, stará ruština). Po úspěšném dokončení studia absolvoval základní vojenskou službu (1958–1960). V letech 1960–1970 byl střídavě dvakrát půl roku bez práce. Zaměstnán byl v dokumentaci Výzkumného ústavu mlýnského a pekárenského průmyslu a v dokumentaci v Geofyzikálním ústavu ČS AV. Od roku 1970 je vědeckým pracovníkem v oboru slovanské jazykovědy (paleoslovenistika) Slovanského ústavu AV ČR. V roce 1975 se oženil s Jiřinou Velkoborskou, klavírní pedagožkou.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře