Zemřel Svatopluk Karásek

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 20. prosince 2020 14:37

Praha - V neděli zemřel ve věku 78 let český písničkář, undergroundový hudebník a evangelický duchovní Svatopluk Karásek, píše server Echo24. Poslední rozloučení proběhne v sobotu 23. ledna od 15 hodin v evangelickém kostele u Salvátora na Praze 1. Vzhledem k situaci bude shromáždění jen na pozvánky,  bude ale přenášeno on-line.

Karáskovi se říkalo zpívající farář, undergroundový farář, ale také "sprostej farář", v posledním desetiletí pak "tichý farář", po té, co prodělal mozkovou příhodu. Svými písněmi a sepětím s undergroundem pobuřoval tehdejší státní moc a po revoluci vystupoval aktivně na veřejnosti jako farář i hudebník.

Studia a první farářská léta

Karásek studoval na Střední zahradnické škole v Děčíně, odkud byl ale vyloučen a přešel na Střední zahradnickou školu v Mělníce. Zde společně s Vratislavem Brabencem v roce 1960 založili "divadlo malých forem".

Po maturitě a po povinné vojenské službě pracoval v kladenských dolech. Roku 1964 začal studovat Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze. Na rozdíl od části starší duchovenské generace v rámci Českobratrské církve evangelické se přátelé z okruhu Svatopluka Karáska snažili spíše o propojení víry s prostředím kumštu a nesdíleli potřebu angažovat se v nápravě společenského a politického dění. Obrat u Svatopluka Karáska nastal podle jeho životopisu na stránkách Paměti národa až smrtí Jana Palacha a následnou okupací. Po dokončení fakulty působil, až do odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské služby (1973), jako farář evangelické církve ve Hvozdnici u Prahy, odkud musel po konfliktu s církevním tajemníkem odejít do odlehlého Nového Města pod Smrkem v pohraničí. Po ztrátě duchovenského souhlasu pracoval jako kastelán na hradě Houska,  kde prožil s manželkou Stáňou a s dětmi několik krásných let. Častými hosty na Housce byli faráři z okruhu Nové orientace, např. Miloš Rejchrt, Alfréd Kocáb či Jan Šimsa.

Hudebník a farář

Od začátku sedmdesátých let se začal angažovat v české undergroundové hudbě, ale už jako kluk byl ovlivněn beat generation. Biblické texty písniček mu nahrazovaly sborová kázání.. Od roku 1975 byl veden v evidenci StB v kategorii „nepřátelská osoba“. Roku 1976 byl z politických důvodů spolu se členy hudebních skupin The Plastic People of the Universe a DG 307 odsouzen na osm měsíců odnětí svobody. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a až do své emigrace pracoval v manuálních profesích. Účastnil se setkávání evangelických farářů – Libštát nazvaného podle prvního setkání této skupiny na evangelické faře v Podkrkonošském městečku. Počátkem roku 1980 na nátlak StB v akci Asanace nuceně emigroval do Rakouska, odkud odešel do Švýcarska, kde od roku 1981 až do 1997 působil v Curychu jako evangelický farář. Účastnil se akcí na podporu lidských práv, zahraničních setkání undergroundu, kázal ve Svobodné Evropě i v curyšském Českém sboru Přemysla Pittera.

Po roce 1990 často kázal i v ČR (mj. v Betlémské kapli v Praze), dlouhodoběji znovu působil v Novém Městě pod Smrkem  a posléze v Praze, kde roku 1997 nastoupil do funkce faráře na staroměstském sboru U Salvátora. V roce 1996 náhle zemřela jeho žena Stáňa. S druhou manželkou Pavlou měl dvě dcery. Děti z prvního manželství žijí ve Švýcarsku.

Karásek se v červnu 2001 stal členem Rady České televize, ale po zvolení Jiřího Balvína generálním ředitelem České televize na tuto funkci rezignoval. Od roku 2007 do  ledna 2011 opět působil jako evangelický duchovní v pražském sboru U Salvátora. 

Politická dráha

Ve volbách v roce 2002 byl zvolen do Poslanecké sněmovny jako nezávislý za stranu Unie svobody - Demokratická unie, respektive za alianci Koalice US-DEU a KDU-ČSL (volební obvod Praha).  Jeho kandidatura do sněmovny byla součástí trendu před volbami v roce 2002, kdy se strany původní Čtyřkoalice rozhodly poskytnout část míst na své kandidátní listině nezávislým a nestranickým osobnostem (podobně se do sněmovny jako nestranička dostala i Táňa Fischerová). V roce 2004 se Karásek ovšem stal přímo členem US-DEU. 

Hlásil se i k monarchismu; v lednu 2003 se jako jedna z veřejně známých osobností zapojil do prvního Tříkrálového pochodu za monarchii, který organizoval Petr Placák, a zaujal výrokem „mít monarchii by bylo pro tento národ přínosem“. Aktivně se účastnil také mnoha dalších monarchistických akcí, mohl to být ale jen projev jeho životního undergroudu.

V roce 2004 neúspěšně kandidoval ve volbách do Evropského parlamentu a později do senátu. V listopadu téhož roku byl jmenován zmocněncem vlády pro lidská práva. Po prohraných červnových volbách 2006 přestal být poslancem a v září 2006 jej vláda Mirka Topolánka z funkce vládního zmocněnce odvolala.

Tichý farář

V roce 2010 prodělal středně těžkou cévní mozkovou příhodu, při které bylo postiženo řečové centrum a pravá část těla. V posledním desetiletí na veřejnosti již proto vystupoval méně, ale stále ještě pořádal koncerty. Zpívat nikdy nepřestal. Sám či se skupinami Pozdravpámbu a Svatopluk vystupoval po hospodách, klubech i festivalech. Kromě toho vydal řadu publikací s církevní tematikou, sbírek písňových textů a kázání i hudebních alb (Řekni ďáblovi ne, Řek’s už ďáblovi ne?).

Nepřestal se zajímat ani o věci veřejné. Loni například podepsal veřejnou výzvu ministru vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD), aby podnikl kroky k přijetí sirotků z uprchlických táborů v Řecku. Nedávno se jeho podpis objevil i pod otevřeným dopisem premiérovi Andreji Babišovi (ANO), ve kterém desítky osobností upozornily na situaci v České televizi (ČT). V roce 2017 mu tehdejší ministr kultury Daniel Herman udělil titul Rytíř české kultury.

 

Životní příběh Svatopluka Karáska v záznamech Paměti národa

Rozhovor Svatopluka Karáska pro Christnet najdete zde.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře