Anna Magdalena Schwarzová
Autor: Facebook.com / Filip Skála
Praha – Příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová se narodila 14. března 1921 a zemřela v lednu 2017. Dnes by oslavila sté narozeniny. Během života zažila pronásledování nacisty i komunisty, nikdy ale nerezignovala na svou víru. Kvůli židovskému původu skončila za války v Terezíně, po únoru 1948 pak strávila řadu let za mřížemi za údajnou velezradu.
Pocházela z pražské židovské rodiny, jako dospívající dívka ale konvertovala ke katolicismu a po gymnáziu se v roce 1939 přihlásila do kláštera. Nepřijali ji a jako žena židovského původu byla v roce 1941 spolu s rodiči deportována do Terezína. Anna s matkou přežily, otce a další příbuzné nacisté zavraždili v Osvětimi. V roce 1948 byla konečně přijata do karmelitánského kláštera, po únorovém převratu ji ale jako novicku poslali „do civilu“ a vyhodili ze studií.
Zapojila se do práce křesťanského společenství Rodina a duchovní i soukromý život trávila s přáteli. Po zatčení Státní bezpečností (StB) v únoru 1953 si vyslechla obvinění z protistátní činnosti, o rok později byla odsouzena k 11 letům za velezradu, na svobodu vyšla až po amnestii v roce 1960. V 60. letech pracovala jako dělnice, po 21. srpnu 1968 se vrátila do Prahy a v roce 1976 odešla do důchodu. O rok později, když se dostala na Západ, složila v Římě řádné řeholní sliby.
Řeholnice, která stále žila mimo klášter, sice nepodepsala Chartu 77, s chartisty se ovšem stýkala, spolupracovala i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Kvůli tomu opět čelila zájmu StB, zatýkali ji a sledovali. Na přelomu 70. a 80. let začala Schwarzová jezdit do Polska a jakkoli se podílela na opozičních aktivitách, její ústřední zájem v Polsku představoval karmelitánský klášter. V roce 1985 se směla vystěhovat a v Krakově žila až do své smrti.
