Na Chodsku zní velikonoční klapačky, kvůli covidu ale děti nesmí chodit po vsi

Kraje: Plzeňský / kir / ČTK / 2. dubna 2021 1:45

Postřekov (Domažlicko) - Stejně jako jiné roky zní i letos vesnicemi na Chodsku klapačky, drkačky či řehtačky, které podle velikonoční tradice nahrazují od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty zvuk zvonů, aby svolaly k modlitbě. Už druhým rokem se ale kvůli pandemii koronaviru nemohou skupinky chlapců vydat na obchůzku obcí. Lidé tak vycházejí s klepačkami a řehtačkami alespoň na zápraží, zahradu nebo se vykloní z oken. Aby byly zvuk lépe slyšet, mimořádně někde pomáhají dětem i dospělí, řekla dnes ČTK Jana Zuberová z Postřekova, jejíž synové Ota a Eda si ani letos nenechali velikonoční tradici ujít.

Pojmenování pro velikonoční zvuky nahrazující zvony je několik. V Postřekově chodí chlapci klepat, v nedalekých Nevolicích zase drkat. Jinde se říká řehtat či rachtat. "U nás chodí klepáči klepat a mají na to truhlík, to je taková malá zavřená bedýnka a v ní je strojek, který vydává docela ostrý zvuk. Truhlík se v rodinách dědí po dědech, ale někdo má i novější řehtačky," řekla Zuberová.

Velikonoční klepání je v chodské vesnici, která stále aktivně udržuje lidové zvyky a folklor, značně zakořeněné a také dobře organizované. Postřekov si rozdělí skupinky chlapců na části a každá skupinka obchází svůj rajón. Skupinku vede kápo, nejstarší chlapec, který organizuje rychlost obchůzky a také rozděluje koledu, kterou děti u každého stavení dostanou. Mohou to být peníze, čokoláda i buchta. Klepe se od poledne na Zelený čtvrtek, pak ve čtvrtek večer, v pátek v 6:00, 12:00, 15:00 a 18:00 a v sobotu v 6:00.

"Chodí se už od hodně malých dětí. Když byli moji kluci malí a neušli by celou trasu, vozila jsem je na kárce. Poprvé byli, když jim byl tak rok, to měli lehčí řehtačku. Tak od čtyř let, když už to sami zvládli, tak chodili po vsi," popsala Zuberová. Na obchůzku se podle ní vydávají kluci ve věku základní školy, nejstarším kápům je kolem 15 let. Postřekovem chodí asi pět skupin po deseti až 15 dětech, přijíždějí i vnuci a příbuzní odjinud. Kromě klapání se také vždy při cestě kolem křížku zastaví, sundají čepici a pokleknou, případně se pomodlí. "Všichni kluci se na to moc těší, ti starší jiné roky i přespávají pohromadě," doplnila Zuberová.

Tradice ale není živá jen na folklórním Chodsku. Děti s řehtačkami každý rok obcházely i například vesnici Tymákov u Plzně. Velikonoční rachtání zde letos zazní jen v obecním rozhlase. "Loni chlapci kvůli omezením nechodili vůbec. Jelikož letos je situace stejná, přišlo mi líto se o tuto tradici úplně připravit," řekla iniciátorka akce Jaroslava Čejková. Navrhla jednomu z místních chlapců, aby našel kamarády, kteří by si chtěli zkusit alespoň virtuální udržení tradice. "Zapojilo se 11 hochů ve věku od devíti do 15 let. Natočili jsme vzorové koledy Jidáši a Hospodyňko krásná a ostatní hoši je podle toho vzoru také natočili a vyfotili se rachtačkami. Výsledné nahrávky poběží v časech, kdy obchůzky probíhaly, v místním rozhlase, krátké video s fotkami bude na webu obce," dodala.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře