Jeruzalém – Až 70.000 muslimů se přišlo pomodlit na Chrámovou horu v Jeruzalémě, kde stojí třetí nejposvátnější místo islámu mešita Al-Aksá. Šlo o modlitbu prvního pátku muslimského postního měsíce ramadánu, která bývá tradičně hojně navštěvovaná.
O loňském ramadánu bylo prostranství na Chrámové hoře kvůli epidemii covidu-19 uzavřeno a modlitba se nekonala.
V pátek přišli k Al-Aksá izraelští Arabové a Izrael vydal povolení k účasti také 10.000 Palestincům z okupovaného Západního břehu Jordánu. Podmínkou bylo, že musí být naočkovaní proti covidu-19.
Modlitby o prvním ramadánovém pátku jsou vždy velká událost a někdy se jich na Chrámové hoře účastní až 200.000 lidí. Vstupy hlídali izraelští policisté, ale modlitby se konaly v klidu. Mnoho Palestinců se modlilo na kontrolních stanovištích na Západním břehu Jordánu na protest proti tomu, že nemohou do Jeruzaléma.
"Je to od začátku pandemie poprvé, co jsme mohli naplnit kapacitu (mešity)," řekl Azzám Chatíb, který stojí v čele nadace Vakf, jež posvátná místa islámu v Jeruzalémě spravuje.
Mezi věřícími byl i pětatřicetiletý lékař Muhammad, který poukázal na to, že se nerespektovala epidemická opatření. "Od té doby, co otevřeli po desetitýdenní uzávěře mešitu Al-Aksá, máme při modlitbě udržovat od sebe metrovou vzdálenost, ale my jsme byli namačkáni jeden vedle druhého," řekl.
Na Chrámové hoře, jíž muslimové říkají Harám aš-Šaríf - posvátný okrsek, je kromě mešity Al-Aksá také mešita zvaná Skalní dóm se zlatou, do dálky zářící kupolí.
Ramadán začal tento týden a izraelští policisté první den vnikli do Al-Aksá a odpojili dočasně tlampače, jimiž se věřící svolávají k modlitbám. Izraelci to udělali kvůli židovskému obřadu, který se v té době konal u Zdi nářků pod mešitami. Jordánsko, pod nějž spadá nadace Vakf, kvůli tomu ve čtvrtek podalo Izraeli oficiální stížnost. Počínání policie v ní označilo za provokaci a narušení posvátného místa.



