Vyškov nechal opravit střechu bývalé synagogy. Dnes slouží Církvi československé husitské

Kraje: Jihomoravský / kir / ČTK / 11. května 2021 9:49

Vyškov - Vyškov nechal opravit střechu bývalé synagogy, práce ale zpozdila zima a vícepráce. Opravy vyšly na 4,3 milionu korun, z toho 800.000 korun šlo z dotace ministerstva kultury. V tiskové zprávě to  uvedl mluvčí radnice Michal Kočí.

Synagoga byla výjimečná tím, že je přímo na náměstí. Židovské modlitebny bývaly stavěné v ústraní nebo alespoň v bočních ulicích, na náměstích zřídka. Předloni ji ministerstvo kultury prohlásilo za kulturní památku. Objekt byl postavený v roce 1885 v maurském stylu s bohatě členěnou fasádou. Autor je neznámý.

Radnice střechu dosud nechávala prakticky každý rok na podzim opravovat tak, aby přežila následující zimu. Jenže dílčí, zhruba padesátitisícové investice nikam nevedly. Synagoga měla poškozený krov, podbití i omítku stropu v interiéru. Bylo tak nutné přikročit k celkové opravě střechy.

Řemeslníci se už na podzim zaměřili na obnovu či výměnu klempířských prvků, na bednění střechy, pracovali také na zdokonalení způsobu odvodu srážkových vod. Nová střešní krytina je z měděného plechu. "S obnovou pomohla osmisettisícová dotace z ministerstva kultury na práce, které proběhly v roce 2020. Získání dalších několika set tisíc korun očekáváme i v letošním roce. Opravy včetně navýšení celkově vyšly na zhruba 4,3 milionu korun," uvedl místostarosta Vyškova Josef Kachlík (Volba pro město).

Oprava skončila v druhé polovině dubna, zhruba o dva měsíce později, než původně měla. Zdržení podle mluvčího způsobila především tuhá zima, kvůli které nebylo možné udělat nové omítky. Svou roli sehrálo i nefunkční upevnění rákosu na podbití. A do obnovy promluvily i dřevokazné houby poškozující dřevní hmotu. "Vícepráce spočívaly zejména ve výměně tesařských prvků, které byly skryté pod omítkou interiéru a za bedněním stropu,"uvedl referent pro památkovou péči městského úřadu Petr Bařinka. Podle něj šlo například o výměnu nosníků, které napadli dřevokazní škůdci.

Průzkum omítek a nátěrových vrstev také potvrdil dřívější existenci dekorativní výmalby na stěnách. S jejím restaurováním se počítá v další etapě prací.

Na základě smlouvy o výpůjčce budova nyní slouží Církvi československé husitské. Je nicméně snahou ji více otevřít veřejnosti. Nabízí se i pořádání koncertů nebo výstav.

Původnímu účelu synagoga nesloužila dlouho. Už v meziválečném období ji židovská obec prodala městu, které v ní zřídilo muzeum, po druhé světové válce se přizpůsobila potřebám Církve československé husitské. Na počátku devadesátých let město nechalo opravit fasádu, interiér pak v roce 2002.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře