Na osudy Židů upozorňují v ulicích České Lípy nové mosazné tabulky v dlažbě
Kraje: Liberecký / kir / ČTK, red. / 27. května 2021 18:07Ilustrační foto: mosazné tabulky v dlažbě připomínající osudy židovských obyvatel
Autor: Jan Kirschner
Česká Lípa - Mosazné tabulky zasazené v dlažbě upozorňují v ulicích České Lípy na osudy Židů, kteří tu před druhou světovou válkou žili. K devíti tabulkám zasazeným do chodníků před třemi lety přibylo v květnu dalších pět. Tabulky se jmény a daty připomínají pět obyvatel města, kteří zemřeli v koncentračních táborech a domů se už nikdy nevrátili. Město si tak připomíná původní početnou židovskou komunitu. ČTK to u příležitosti jejich odhalení řekla mluvčí radnice Kristýna Kňákal Brožová.
"Židé byli před válkou nedílnou součástí města, žila zde poměrně početná židovská komunita. Jejich stopy bohužel nevratně smazala válka, násilné deportace a smrt v koncentračních táborech. Je nutné si připomínat i temné chvíle našich dějin, protože je třeba, aby se z nich mladá generace poučila a nedopustila, aby se něco podobného někdy opakovalo. Díky tabulkám se jmény zemřelých Židů vsazeným do českolipských chodníků se tito lidé znovu stávají součástí našich běžných životů," doplnila českolipská starostka Jitka Volfová (ANO).
Inspirací pro umístění tabulek se staly Kameny zmizelých. Jinak také stolpersteine - dlažební kostky s mosazným povrchem zasazené do chodníků podle projektu německého umělce Guntera Demniga. Ten s myšlenkou pamětního kamene vsazeného do chodníku před domy obětí holokaustu přišel v roce 1992. Před radnici v Kolíně nad Rýnem umístil první kámen, o který je třeba "klopýtnout pohledem". Od té doby se podobné kameny vsazují do dlažby po celé Evropě.
Českolipskou židovskou komunitu by měl připomenout také speciální leták, který připravuje Regionální turistické informační centrum Česká Lípa. "Na textech spolupracovali českolipští historici Ladislav Smejkal a Tomáš Cidlina. Leták bude ve třech jazycích - češtině, němčině a angličtině a poučí zájemce o historii židovského obyvatelstva v našem městě nebo o židovských památkách," dodala Kňákal Brožová.
Židé bydleli zejména v blízkosti synagogy, které byla vypálena během Křišťálové noci. České Lípa byla v té době součástí obsazeného pohraničí. Dnes se k judaismu ve městě nehlásí téměř nikdo a komunita, která měla ještě před válkou cca 400 členů, neexistuje. Většina nepřežila holokaust a několik desítek navrátilců odešlo po válce do Izraele nebo do jiné části světa. K jejich nepřijetí přispělo i to, že mluvili převážně německy a komunistický režim „sionistům“ také nebyl nijak nakloněn.
Jedinou památkou po zajímavé stavbě z 19. století je malý památníček na velkém parkovišti a jméno ulice v bývalé židovské čtvrti, která ale v budovatelské době socialismu také vzala za své. Absurdnost události připomněl před léty během vzpomínkového shromáždění i historik Ladislav Smejkal, když upozornil na to, že vypálení synagogy se stalo nadvakrát. Poprvé požár ještě neinformovaní hasiči stačili uhasit. Podruhé již měli správné instrukce a hlídali pouze okolní budovy.
Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:
Související zprávy a články
Aktuální zprávy
1.12.2024 17:22Želivský klášter vystavuje několik stovek betlémů z papíru, dřeva i chleba
1.12.2024 17:22Litoměřická diecéze loni investovala přes 120 milionů Kč do oprav svých objektů
27.11.2024 23:44Multimediální expozice u svatého Jakuba v Brně přibližuje myšlenky Vánoc
Diskuze k zprávě
Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.
Bankovní spojení
Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010