V Plzni skončila tříletá stomilionová rekonstrukce katedrály

Kraje: Plzeňský / kir / ČTK / 2. června 2021 21:56

Plzeň - Výrazně světlejším, jasnějším a zářivějším dojmem působí interiér katedrály sv. Bartoloměje na náměstí v Plzni, která se po tříleté rekonstrukci za víc než 100 milionů korun opět otevírá veřejnosti. Naposledy podstoupila dominanta centra Plzně velkou rekonstrukcí před více než 100 lety. Desítky stavbařů a restaurátorů nyní pracovaly v interiérech. Čistili sloupy, klenby, stěny a římsy zanesené vrstvou špíny a sazí, která se v průmyslové Plzni usazovala celé století. Katedrála dostala také nové osvětlení, křeslo pro biskupa, restaurované vyhřívané lavice, zpřístupnené je také unikátní podkroví, řekl dnes novinářům architekt Jan Soukup. Oslavy spojené s otevřením katedrály naplánovalo biskupství do neděle

"Vevnitř bylo rekonstruováno naprosto všechno, tady nemáme metr čtverečný, na který by se nesáhlo. Začalo se čistěním stěn a sloupů, postavilo se postupně lešení napřed v kaplích, pak v jižní, severní lodi, v presbytáři a nakonec ve střední lodi," popsal Soukup. Očištění přitom nebylo jednoduché - nejlepším způsobem, jak navrátit asi 2500 metrům čtverečných zdí, stropů a sloupů původní světlý odstín bylo ruční odstranění špíny kartáčem, štětcem a smetáčkem. Opravu potřebovalo i několik vitrážových oken z přelomu 19. a 20. století z jižní stěny katedrály, které podle Soukupa nejspíš poškodily novoroční ohňostroje a petardy.

Restaurovaly se všechny malby, obrazy, sochy i oltáře - do desítek restaurátorských ateliérů v okolních krajích putovala asi stovka uměleckých děl, ostatní se restaurovalo na místě. Vše bylo pokryté vrstvou mastné špíny, podle Soukupa nejspíš pocházející z minulého století z kouře škodováckých provozů. Vysoko na stropě v přední části katedrály nechali restaurátoři jeden kámen v původním nevyčištěném stavu pro porovnání rozdílu.

"Myslím si, že se to povedlo. Že se to všechno zvedlo a že se vzájemně jednotlivé kusy vybavení nepřekřičují, že jsou všechny docela harmonicky opravené a oživené. Ony jakoby se odlepily od zdí. Když to všechno bylo pokryté tou škodováckou černí, jako by byly součástí těch zdí, teď se ozvaly a vystoupily," popsal architekt. Těší ho například to, jak po očistě "prokoukl" renesanční epitaf z roku 1612. "Je to jediný kus, který tady zbyl, když se kolem roku 1870 vlastně puristicky 'čistil' interiér. Kdyby epitaf tehdy nezachránili, zmizel by jeden kus naší historie," míní Soukup. Před rekonstrukcí byly některé obrazy tak tmavé, že téměř nebylo poznat, co na nich je.

Novými prvky vybavení je nová zpovědnice, osvětlení, které má několik předprogramovaných variací například pro turistické prohlídky, pro běžné mše, pro noční nebo pro slavnostní mše s biskupem. Nové je také moderní křeslo - katedra pro biskupa, které dosud v chrámu chybělo od roku 1993, kdy se po vzniku diecéze stal katedrálou.

Podle Ivy Fictumové z biskupství byl rozpočet na opravu 103 milionů korun, 95 procent činil příspěvek EU. Při rekonstrukci se objevily některé nečekané závady jako například poškozené klenby, které bylo třeba napravit. Přesto vícepráce nepřesáhly dvě procenta nákladů, řekla Fictumová. Na opravy přispěla Plzeň, Plzeňský kraj či pivovar Prazdroj.

Katedrála se začala stavět kolem roku 1340, podle Soukupa na středověk velmi netradičně na hlavním náměstí, které bylo považované za hříšné místo, protože se tam křičelo, lhalo, podvádělo a kradlo. V 15. století stavební vývoj skončil a měnil se interiér. Velkých oprav se chrám dočkal v letech 1879 až 1883 po pádu štítu lodi, který prorazil klenby. Poslední velká rekonstrukce trvala od roku 1914 do roku 1919. Nejstarší částí kostela je presbytář a nejhodnotnějším uměleckým dílem je Plzeňská madona umístěná nyní na oltáři z roku 1883. Unikátní opuková socha takzvané krásné madony vznikla v huti svatovítské katedrály Petra Parléře v první polovině 80. let 14. století.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře