Během listopadové Křišťálové noci hořely synagogy a židovské obchody

Ze světa / kir / Vlastní zpráva / 9. listopadu 2021 20:56

NĚMECKO, RAKOUSKO, SUDETY -  Křišťálová noc (německy: Kristallnacht, někdy označovaná též jako říšský pogrom či listopadový pogrom) je označení pro protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Bezprostřední příčinnou pogromu byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta von Ratha, který nacisté využili jako záminku k vyostření protižidovských opatření. 

Nacistická propaganda představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády.

Utrpení, smrt a vypálené synagogy

Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v koncentračních táborech. Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100 000 lidí.

Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa, který získal prakticky charakter útěku a ještě více vyhrotila německo-židovské vztahy. Dodnes se vedou spory a dohady o tom, do jaké míry byl protižidovský pogrom spontánní a do jaké míry připravovanou akcí.

Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly stovky synagog, včetně desítek v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci, na místě, kde dnes stojí snad jediná nově postavená synagoga v České republice. 

Pogromy v Sudetech
Podle posledního sčítání lidu v Československu v roce 1930 se k izraelskému náboženství hlásilo přes tři sta padesát šest tisíc obyvatel. Z odtržených sudetských území uprchli hned v prvních dnech záboru mnozí lidé české nebo smíšené národnosti do okleštěného Československa. Naopak v Sudetech zůstala většina Židů německé národnosti. I ti se často snažili uprchnout do vnitrozemí, ale řadě z nich československé úřady bránily a vracely je zpět do pohraničí.  Sudetští Židé byli hned v prvních dnech okupace vystaveni šikanování, veřejnému hanobení, zavíraní živností a obchodů i hrubému násilí.

Během pogromu bylo v německém záboru českých zemí zničeno ohněm či zdemolováno nejméně pětatřicet synagog a řada židovských hřbitovů. Zachovalo se jich jen několik, například v Děčíně, Žatci nebo v Krnově. Dnes jsou pěkně opravené a některé užívají židovské obce, jiné slouží jako místní kulturní centrum.

Smutné výročí si v těchto dnech připomínají i křesťané. Například v Trutnově se v neděli konala ekumenická bohoslužba v evangelickém kostele a vzpomínka na židovské spoluobčany na místě vypálené synagogy, a to v rámci již tradičního festivalu česko-německo-židovské kultury Děvět bran. Festival končí ve středu 10. listopadu.

Krátkou modlitbou si zničenou synagogu a oběti holokaustu připomněli dnes i křesťané v České Lípě, kde židovská obec, která měla ještě před válkou cca 400 členů, zcela zanikla. Většina nepřežila holokaust a několik desítek navrátilců odešlo po válce do Izraele nebo do jiné části světa. K jejich nepřijetí přispělo i to, že mluvili převážně německy a komunistický režim „sionistům“ také nebyl nijak nakloněn. Jedinou památkou po zajímavé stavbě z 19. století je malý památníček na velkém parkovišti. Absurdnost události popsal i nedávno zesnulý historik Ladislav Smejkal, když upozornil na to, že vypálení synagogy se stalo nadvakrát. Poprvé požár ještě neinformovaní hasiči stačili uhasit. Podruhé již měli správné instrukce a hlídali pouze okolní budovy. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře