Sčítání lidu 2021: V Česku ubývá věřících, kteří se hlásí k tradičním církvím

Domácí zpravodajství / kir / ČTK, red. / 13. ledna 2022 20:10

Praha, Brno, Ostrava - V České republice ubývá lidí, kteří se hlásí k nějaké církvi či náboženskému směru. Naopak přibývá nevěřících či věřících bez konkrétní církve či společenství. Ukázaly to první výsledky loňského sčítání lidu, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Z údajů vyplývá, že římskokatolická církev za poslední desetiletí přišla téměř o třetinu věřících, tedy o více než 340.000. U dalších dvou největších církví československé husitské a českobratrské evangelické je situace podobná. Výsledky sčítání menších církví ještě nebyly zveřejněny. Potvrdil se také trend větší religiozity Moravy a jižních Čech ve srovnání se severozápadem republiky, kde se za věřící považuje nejméně lidí.

Sčítání se konalo loni od 27. března do 11. května. Odpověď na otázku na víru byla dobrovolná. Kolonku se rozhodlo vyplnit zhruba 70 procent obyvatel republiky. Při cenzu v roce 2011 odpovídalo jen 55 procent lidí. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka může být za větší ochotou poskytnout údaj možnost on-line sčítání. "Lidé to vnímají jako více anonymní. Méně se ostýchali víru uvádět," míní šéf statistiků.

Téměř milion lidí se považuje za věřící bez příslušnosti k církvi. Třetina obyvatel neodpověděla

K žádné církvi se před desetiletím nepřihlásilo 705.400 osob. Loni jich bylo 960.200. Tato skupina se ale považuje za věřící bez církevní příslušnosti. Bez náboženské víry je přes pět milionů obyvatel republiky, tedy zhruba o 1,4 milionu víc než v roce 2011.  Celkem 3,16 milionu lidí si nechalo odpověď pro sebe. Což je pokles o 15% ve srovnáním s předchozím sčítáním před deseti léty. Reálný nárůst počtu nevěřících tak nemusí být o tolik vyšší. "Ti, kteří se rozhodli odpovědět, se od minula v procentuálním podílu přesunuli především do kategorie bez náboženské víry. O něco vzrostl počet obyvatel, kteří se prohlásili za věřící, ale víru nekonkretizovali. Počet obyvatel, kteří se hlásí k církvi, poměrně výrazně klesl jak absolutně, tak v podílu," uvedl gestor sčítání Robert Šanda z ČSÚ.

Před deseti lety se k římskokatolické církvi hlásilo přes 1,08 milionu lidí. Loni se v Česku římských katolíků a katoliček dobrovolně zapsalo 741.000. Při sčítání na začátku tisíciletí měla katolická církev 3,29 milionu věřících a při cenzu v roce 1991 po změně režimu 4,52 milionu. Církev československou husitskou při sčítání minulý rok uvedlo 23.600 lidí, v předchozím cenzu 39.200. Českobratrskou církev evangelickou zmínilo loni 32.600 věřících, před deseti lety 51.900.

"Je tam odklon od konkrétních církví, nejvíce u katolické církve, která je největší. Tam je pokles znatelný a veliký. Možná se to dalo očekávat, ale ta míra je výrazná," uvedl Rojíček. Podle něj se dají nejlépe srovnat údaje za poslední dvě sčítání. "V předchozích dvou cenzech (v roce 2001 a 1991) odpovídalo víc lidí. Začátek 90. let byl ve znamení všeobecného manifestu hlášení se k církvi po období 40 let," zdůvodnil předseda statistického úřadu.

Vedle tradičních církví se mohli lidé hlásit i k jiným směrům. Téměř tak početní jako věřící církve husitské byli loni vyznavači řádu rytířů Jedi ze ságy Hvězdné války. "Jediů lehce přibylo. V minulém sčítání jich bylo 15.000, loni přes 21.000. Sithů bylo pouze 516. Strany Síly jsou poměrně nevyvážené," uzavřel Šanda.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře