Nové výsledky zpochybňují pokles věřících tradičních církví. Sčítání proběhlo i na Slovensku

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 20. ledna 2022 14:38

Praha, Bratislava - Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil detailní data o náboženském vyznání ze sčítání 2021, která již zahrnují i menší církve a náboženské směry. Z výsledků vyplývá, že oproti sčítání z roku 2011 početně neposílily menší církve, ale obecné kategorie typu "katolická víra", "křesťanství" nebo "protestantská/evangelická víra".

Z menších církví se zdvojnásobil počet pravoslavných, zřejmě ale díky vlivu migrace z Ukrajiny a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Pravoslavná církev se tak oficiálně stala druhou nejpočetnější (přes 40 tisíc věřících). Naopak u některých malých církví došlo i k poklesu. Například u Jednoty bratrské se mohl odrazit vliv jejího rozdělení a připojení některých sborů pod Českobratrskou církev evangelickou (ČCE). Poklesl i počet charismaticky orientovaných členů Církve Křesťanská společenství (v r. 2011 se ale k této církvi přihlásilo více lidé, než byl počet evidovaných členů) nebo Křesťanských sborů.

Méně dramatický pokles?

Vzhledem k tomu, že více jak 235 tisíc lidí se při sčítání přihlásilo ke katolické víře a 27 tisíc k protestantské/evangelické, tak ve skutečnosti u největších církví za 10 let k žádnému poklesu počtu věřících nemuselo dojít, a jejich velikost tak může být prakticky stejná jako v roce 2011. Lidé formuláře vyplňovali sami, nedělali to se sčítacími komisaři, a při elektronickém podání mohli zjednodušovat. Větší pokles tak spíše než katolická či evangelické církve zaznamenala Církev československá husitská, ale i její formální sympatizanti mohli v kolonce náboženství uvést jen křesťanství, jak to udělalo o téměř 50 tisíc lidí více než v roce 2011.

Podrobné výsledky do značné míry mění interpretace výsledků sčítání lidu v oblasti náboženství, které zástupci ČSÚ uvedli pro media ihned po tom, co zveřejnili jen částečné výsledky.  Jejich jasné závěry o poklesu věřících tradičních církví tak nemusí být přesné. S tím souhlasí sociolog Jan Spousta. „Pokles není zjevně tak dramatický, jak to vypadalo po prvních číslech. Ty rozdíly ve formulaci katolictví vypadají spíš jako následek jiné metodologie sběru dat. Pracovníci ČSU, kteří prezentovali výsledky minulý týden, nejsou sociologové náboženství, to je složitý obor,“ uvedl pro magazín Christnet.eu.

Součet lidí, kteří uvedli Církev římskokatolická (741 tisíc) a katolík (235 tisíc), dává skoro stejný počet okolo jednoho milionu jako v r. 2011. Tehdy obecně katolickou víru uvedlo jen 70 tisíc lidí. V nárůstu počtu katolíků se mohl schovat i pokles členů Starokatolické církve v ČR. Méně lidí se také zřejmě identifikuje s institucí církví a jejich vedením. Podle Jana Spousty pro takové intepretace nemáme ale dost dat.  

Otázka byla dobrovolná, tak přes 3 miliony lidí neodpovědělo. Nicméně jaký mají vztah k náboženství, se  vyjádřilo o 15 % více občanů, a skoro o 1,4 milionu lidí více než v roce 2011 napsalo, že jsou bez vyznání, což podle statistiků mohla ovlivnit větší anonymita při elektronickém podání. Celkový počet věřících, hlásících se k církvím nebo náboženským směrům, pak podle sčítání za uplynulou dekádu poklesl cca o 90 tisíc, o čtvrt milionu ale narostl počet věřících bez církevní příslušnosti.

Samotné církve si vedou vlastní statistiky. Například Českobratrská církev evangelická eviduje 64 010 „kartotékových“ členů ve všech věkových kategoriích včetně dětí. Z nich 28 111 je zaneseno jako členové s hlasovacím právem – tj. starší 18 let, kteří se aktivně podílejí na sborovém životě. Pokud jde o počet členů, kteří vyjadřují svou příslušnost k evangelické církvi také finanční podporou sboru, zde v interních statistikách ČCE za rok 2020 figuruje číslo 21 325.  Katolíků se dle vlastních výsledků posledního sčítání věřících z roce 2019 každou neděli účastnilo bohoslužeb 375 tisíc lidí, pětinu z nich tvořili mladí lidé do 20 let.  O pět let dříve jejich počet přesahoval 400 tisíc.

 

Na Slovensku podle sčítání lidu přibylo 10 % lidí bez náboženského vyznání

Také na Slovensku proběhlo v minulém roce sčítání lidu, a i v této tradičně religióznější zemi přibylo lidí bez náboženského vyznání. Většina obyvatel se v loňském sčítání lidu ale znovu přihlásila k římským katolíkům. Informoval o tom podle ČTK dnes slovenský statistický úřad. Českou národnost jako první volbu uvedl podobný počet lidí jako v roce 2011, nově ale obyvatelé Slovenska mohli zadat i další národnost; kvůli tomu nejsou podle statistiků údaje srovnatelné s předchozími sčítáními lidu.

Na Slovensku 23,8 % obyvatel v loňském sčítání lidu uvedlo, že je bez náboženského vyznání. V roce 2011 se tak vyjádřilo jen 13,4 % obyvatel. K římským katolíkům se loni přihlásilo 55,8 % lidí, v předchozím sčítání lidu tak učinilo 62 %. Co do velkosti církví následují řeckokatolická, luterská a reformovaná.

Konference katolických biskupů (KBS) uvedla, že vyšší počet lidí bez vyznání odráží sekularizaci společnosti. Počty pokřtěných v zemi podle ní za poslední desetiletí zpravidla mírně rostly. Katolických křtů podle předsedy KBS Stanislava Zvolenského výrazněji ubylo v roce 2020, který poznamenaly restrikce v souvislosti s epidemií nemoci Covid-19. Zvolenský v prohlášení rovněž uvedl. že dvě třetiny dětí, které se rodí na Slovensku, jsou následně pokřtěny.

Tisíce Slováků se přihlásily také k satirickým hnutím či směrům. Přes 14 000 obyvatel se označilo za Svědky Lihovovy, dalších téměř 1400 obyvatel zase za vyznavače řádu rytířů Jedi ze ságy Hvězdné války.

Českou národnost jako první volbu uvedlo při sčítání lidu 28 996 obyvatel Slovenska, v roce 2011 tak učinilo 30 367 lidí. Loni Slováci ale mohli zadat také další národnost. Tuto možnost využila jen malá část obyvatelstva, a z nich 16 715 lidí zadalo českou národnost. Při srovnání pouze první volby národnosti ubylo v zemi příslušníků nejpočetnější menšiny, a to maďarské. Loni se k ní přihlásilo 422 065 obyvatel Slovenska, před desetiletím to bylo přes 458 000 lidí.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře