Benedikt XVI. uznal chybné prohlášení v kauze sexuálního zneužívání

Ze světa / pvh / ČTK, Katholisch.de/pš. / 26. ledna 2022 22:02

Vatikán/Mnichov - Emeritní papež Benedikt XVI. uznal, že vydal dříve k případům zneužívání v bavorské arcidiecézi, kterou kdysi vedl, nepravdivé prohlášení. Prostřednictvím svého sekretáře Georga Gänsweina zdůraznil, že tak neučinil ze zlého úmyslu, píše web Vatican News. Emeritního papeže obvinila minulý týden mnichovská právní kancelář z pochybení ve čtyřech případech sexuálního zneužití, když v letech 1977 až 1982 vedl bavorské arcibiskupství.

Benedikt v rozporu se svojí předchozí výpovědí nyní podle svého sekretáře uznává, že byl v roce 1980 jako arcibiskup mnichovsko-freisinské arcidiecéze přítomen na zasedání, na němž se mluvilo o knězi, který na sebe několikrát přitáhl pozornost kvůli zneužití dětí. Sekretář dále uvedl, že chyba ve výpovědi vznikla nedopatřením při redakční úpravě zprávy. Benedikt XVI. se podle něj omlouvá a žádá o prominutí.

Čtyřiadevadesátiletý bývalý papež také prostřednictvím svého sekretáře vzkázal, že nyní pečlivě studuje zprávu advokátní kanceláře o více než 1700 stranách. Sdělil, že dokument ho naplňuje lítostí nad utrpením obětí a požádal vzhledem k svému vysokému věku a zdravotnímu stavu o pochopení ohledně rychlosti čtení.

Dokument předložený advokáty označil na 500 případů sexuálního obtěžování a zneužití, kterých se údajně v letech 1945 až 2019 v arcidiecézi Mnichov-Freising dopustilo 235 představitelů katolické církve, z nichž 173 byli kněží. V mnoha desítkách případů údajní útočníci pracovali v církvi i poté, co její špičky dostaly upozornění na sexuální obtěžování.

Vatikán připomněl nasazení Benedikta XVI. v boji proti zneužívání v době jeho pontifikátu

Vatikánská oficiální média se v této souvislosti dnes bývalého papeže zastala, když upozornila, že to byl právě Joseph Ratzinger, který se jako první papež během svých apoštolských cest několikrát setkal s oběťmi zneužívání a ukázal tvář kající se církve, která prosí o odpuštění, cítí zděšení, lítost, bolest, soucit a blízkost. Právě v tom spočívá dle Vatikánu jádro Benediktova poselství.

Vatikán také upozornil, že Ratzinger už jako prefekt Kongregace pro nauku víry bojoval proti tomuto fenoménu v poslední fázi pontifikátu svatého Jana Pavla II., s nímž úzce spolupracoval. Jakmile se stal papežem, vyhlásil mimořádně tvrdé předpisy proti zneužívání ze strany duchovních, skutečné zvláštní zákony pro boj proti pedofilii. Kromě toho dle Vatican News Benedikt XVI. svým konkrétním příkladem dosvědčil naléhavost změny mentality, která je tak důležitá v boji proti fenoménu zneužívání. 

Hans Zollner k mnichovské zprávě o zneužívání

Ke zprávě o zneužívání se pro server Katholisch.de vyjádřil i Hans Zollner, člen Papežské komise pro ochranu nezletilých. Podle Zollnera má zpráva neobvykle široký záběr. Pojmenovává věci jasně, vyhodnocuje nejen dochované dokumenty, ale pracuje i s oběťmi a svědky. Je dokladem toho, že i vyšetřování na zakázku církve může přinést velmi nezávislé výsledky.

Zollner věnoval zvláštní pozornost pochybením, kterých se dopustil emeritní papež Benedikt XVI. Podle Zollnera by Benedikt XVI. měl předložit jednoduché osobní vysvětlení. Zollnera překvapuje, že se tehdejší arcibiskup omezil jen na právnické aspekty výpovědí. Chybí mu vědomí, že jde i o lidskou stránku a vnímání vnějších věcí. Ukazuje to názorně příklad masturbujícího kněze před nezletilou dívkou. K žádnému kontaktu nedošlo, o zneužívání se tedy nejedná, stojí ve stanovisku, které arcibiskup podepsal. Je s podivem, že toto stanovisko nebylo konzultováno na jiných místech.

Ze zprávy podle Zollnera vyplývá, že na základě dokumentů a výpovědí svědků máme v ruce jen část zpracování této problematiky. Teď musíme pomalu získávat důvěru poškozených, např. zřízením místa ombudsmana, které by bylo něčím víc, než jen kontaktní osobou v diecézi. Je třeba vytvořit klima, v němž je možné uzdravení ran. Ti, které zpráva jmenovitě označila jako odpovědné, by k ní měli jednotlivě, konkrétně a srozumitelně zaujmout postoj a dát najevo, že ji pochopili. Církevní představitelé budí dojem, jako by ani nevěřili v účinnost svátosti smíření (zpověď), jde-li o hříchy a selhání nositelů odpovědnosti. Zpytování svědomí (v našem případě zpráva o zneužívání), vyznání, lítost a akt zadostiučinění – toto všechno je podle klasické katolické nauky podmínkou odpuštění. Platí to pro jednotlivce, diecéze i biskupské konference.

Reakce světových medií

Zpráva právě díky jménu Josepha Ratzingera mezi odpovědnými vzbudila velkou pozornost zahraničních médií, které ve stínu nové zprávy příliš nereflektují snahu papeže Benedikta vypořádat se s případy zneužívání v době jeho pontifikátu, jak o tom dnes píší oficiální media Vatikánu. Podle „Wallstreet Journal“ obvinění ze zprávy vrhají na bilanci bývalého papeže stín. Vyšší vědomí o problému zneužívání Ratzinger vykazuje až poté, co diecézi München-Freising opustil. Podle francouzských novin „Liberation“ zpráva prozrazuje nedostatek Ratzingerovy empatie. Podle nizozemských novin „De Volkskrant“ se skandál v souvislosti se zneužíváním nezletilých za Benediktova pontifikátu stal nejhorší krizí církve od dob reformace, ale Benedikt sám se neposunul od vyjádření studu k přiznání odpovědnosti. „Neue Zürcher Zeitung“ připomíná, že žádný z vrcholných pastýřů se nezachoval příkladně, včetně úřadujícího mnichovského arcibiskupa Reinharda Marxe. Ten na jaře minulého roku podal rezignaci, papež František ji ale nepřijal.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře