Němečtí biskupové schválili dokument proti sexuálnímu a spirituálnímu zneužití moci vůči dospělým

Ze světa / pvh / Vlastní zpráva / 14. března 2022 1:33 Vierzehnheiligen (Bavorsko) -

Němečtí biskupové podle portálu katholisch.de schválili na svém zasedání 8. března ve Vierzehnheiligen (Horní Franky) nový dokument, který má pomoci v boji proti sexualizovanému a spirituálnímu zneužití moci vůči dospělým. Dokument s názvem  “V pastoraci bije srdce církve”, který tvořila pracovní skupina biskupů a odborníků tři roky,  stanoví pravidla pro postup v případech sexualizovaného a spirituálního násilí na dospělých. (Dosud byla stanovena jen pro jednání vůči mladistvým a zranitelným osobám.) Dokument představil na zasedání DBK mohučský biskup a předseda komise pro pastoraci Peter Kohlgraf. V textu se mluví o lidech pracujících v pastoraci, a to jak o mužích, tak o ženách. Pastorace v dnešních změněných podmínkách by měla být týmová a měla by kromě duchovenských zahrnovat i jiné profese. Pastorační týmy by mohly vést i ženy. “V týmu roste i nová kultura vedení v synodální církvi,” řekl fuldský biskup Michael Gerber, předseda komise pro duchovní povolání při DBK.

V Německu vykonávají pastorační práci kněží, jáhni a pastorační referenti včetně žen. Řeholnice, která poskytuje duchovní cvičení nebo duchovní rozhovory, je také vnímaná jako pastorační pracovník. V širším slova smyslu lze chápat jako pracovníky v pastoraci i zaměstnance domovů pro seniory nebo učitele náboženství. Samozřejmostí je účast dobrovolníků. Pluralita pastorační práce realizovaná v týmu umožňuje využití různých charismat a služeb, jejich vzájemné doplňování a zpětnou vazbu. Úkolem pastoračních pracovníků je podle dokumentu podpora charismat jednotlivců. 

Kromě přirozených charismat rozlišuje dokument ještě pojem kompetence, a sice hlásání, liturgii a charitu. Kompetence je třeba získat a podrobit zkoumání; navíc je v průběhu pastorační práce potřebné tyto kompetence stále znovu přezkoumávat, aby byly vykonávány v intencích biskupského pověření. K základním kompetencím patří celoživotní vzdělávání a supervize, práce na vlastní osobnosti a spiritualitě a vědomá péče o schopnost přijímání zpětné vazby. 

Ke standardům pastorační práce patří pravidla pro prevenci a postup při zneužití v pastoraci. Klaus Mertes, německý jezuita zabývající se zneužíváním v církvi, charakterizuje duchovní zneužívání jako záměnu duchovní osoby s hlasem Božím a rozlišuje tři možné varianty. Této záměny se dopouštějí vedené osoby, duchovní vůdce, nebo se tak děje ve vzájemné kombinaci. V pastoraci je nutný vyvážený poměr odstupu a blízkosti. Podlehnou-li pastorační pracovníci této záměně sami u sebe, vybudují si imunitu vůči kontrolním mechanismům a udělají z Boha předmět vlastního kalkulu. Nevedou svěřené osoby k Bohu, nýbrž k závislosti na své osobě a roli. 

Pastorační pracovníci selhávají, činí-li sobě svěřené osoby měřítkem vlastního úspěchu, vyžadují od nich vděčnost a obdiv a kompenzují si tím vlastní pocit méněcennosti. Mohou na ně vytvářet nepřiměřený maximalistický tlak např. větou “jen když odpustíš, může ti být odpuštěno”, “musíš Bohu důvěřovat” nebo “kdo je poslušný, nikdy se nemýlí”. Překračují  hranice autonomie vedených, rozhodují za ně a používají manipulativního jednání, aby je přizpůsobili vlastním spirituálním představám. Mezi opatření, která mají zabránit duchovnímu zneužívání, patří např. pozornost místům, v nichž se pastorace uskutečňuje, pozornost a empatie vůči životnímu prostoru vedených a ustanovení vyškolených kontaktních osob v diecézích, na něž je možné se v případě spirituálního ohrožení obrátit.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře