Kardinál Duka a právník Němec nevysoudili omluvu od divadel, ÚS stížnost zamítl

Domácí zpravodajství / vlu / ČTK / 11. října 2022 18:27

Brno - Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost kardinála Dominika Duky a  právníka Ronalda Němce, kteří se domáhali omluvy od brněnských divadel. Zásah do svých osobnostních práv spatřovali v  uvedení dvou kontroverzních her na festivalu Divadelní svět Brno. Justice jim nevyhověla, poukazovala na svobodu slova a  uměleckého projevu. Podle ÚS by soudci neměli být strážci morálky. Zamítnutím stížnosti kauza před českými soudy definitivně končí. Duka a  Němec ČTK sdělili, že rozhodnutí respektují, trvají ale na tom, že nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet.

„Obě hry sledovaly legitimní cíl, směřující k  vyvolání veřejné diskuse o  náboženském násilí a  sexuálních incidentech uvnitř jedné z  církví. Učinily tak prostředky sice zčásti blasfemickými, ve svém celku však nepotlačujícími základní sdělení. S  podstatou obsahu her včetně kontroverzních scén byla veřejnost předem seznámena a  bylo svobodným rozhodnutím každého, zda se představení zúčastní,“ uvedl soudce zpravodaj Ludvík David. Pojem blasfemie označuje rouhání.

Duka ani Němec se uvedení sporných inscenací jako diváci nezúčastnili. „Respektujeme nález Ústavního soudu. A  děkujeme mu, že naši stížnost neodmítl, ale zaobíral se jí, o  čemž svědčí právě to, že rozhodl nálezem, a  nikoliv pouhým usnesením,“ napsal ČTK za sebe i  za Duku advokát.

„Není pravda, že bychom chtěli cokoliv / kohokoliv cenzurovat. Pokud však má existovat demokracie, musí existovat i  tolerance a  hranice. Válka na Ukrajině nám ukazuje, že netolerance a  hrubé hanobení druhých vede k  velkému zlu. Ústavní soud řekl, že by se v  zásadě soudci, a  to ani ústavní, neměli stát strážci veřejné morálky. Otázka je, kdo je dnes strážce morálky? Občanský zákoník přímo odkazuje na morálku. Máme za to, že právě nezávislý soud by se měl na tvorbě morálky podílet, protože pokud ani soud nestráží morálku, pak by měl pravdu (Vladimir) Putin s  válkou na Ukrajině. Morálku pak určuje ten, kdo má více hrubosti a  peněz. A  s  tím nesouhlasíme,“ dodal Němec.

Hry režiséra Olivera Frljiče v  podání zahraničních souborů provokativní formou zobrazovaly některé křesťanské symboly a  kritizovaly římskokatolickou církev i  západní pohled na muslimský svět. Podle pravomocného rozsudku, potvrzeného Nejvyšším soudem, však nešlo o  diskriminaci křesťanů ani zásah do práva na svobodu vyznání.

Žaloba se konkrétně týkala her Prokletí a  Naše násilí a  vaše násilí uvedených v  Brně v  květnu 2018.  První z  nich tematizuje zneužívání dětí kněžími a  zahrnuje například náznak orálního sexu na soše papeže Jana Pavla  II. Druhá hra kriticky hodnotí vztah západní společnosti k  muslimskému světu a  obsahuje například scénu, kdy herec sestoupí z  kříže a  předstírá znásilnění muslimské ženy.

Před uvedením hry Naše násilí a  vaše násilí se u  divadla shromáždily stovky protestujících. Asi 20  lidí pak představení přerušilo vstupem na jeviště, odešli až po intervenci policie. Divadelníci hru dohráli za podpory diváků, kteří v  hledišti zbyli.

Žalobu na Národní divadlo Brno, které festival pořádalo, a  Centrum experimentálního divadla (CED), na jehož scéně se představení hrála, nejprve zamítl Městský soud v  Brně, Duka s  Němcem neuspěli ani s  odvoláním ke Krajskému soudu v  Brně. Oba soudy zdůrazňovaly svobodu slova a  uměleckého projevu, stejně jako to, že obě představení nastolovala důležitá témata. Vyjádření zástupců divadel k  nálezu Ústavního soudu ČTK zjišťuje.

Divadlo Husa na provázku, součást CED, se k  událostem roku 2018  a  vpádu na jeviště vrátí v  připravované inscenaci režiséra Jiřího Havelky Vykouření. Inscenace má provázkovské jeviště prostřednictvím osvobodivé síly humoru „vykouřit“ ve smyslu očistit.

Skutečným vítězstvím by byl dialog, uvedl šéf divadla po skončení sporu

Skutečným vítězstvím by byl dialog, nikoliv hádání se o to, kdo má pravdu, reagoval dnes na nález Ústavního soudu v „divadelní kauze“ ředitel Centra experimentálního divadla v Brně (CED) Miroslav Oščatka.

„Jsem rád, jak Ústavní soud rozhodl, ale nevnímám to jako vítězství. Jsem do hloubi srdce přesvědčen, že nikdy nešlo o rozdílnost hodnot jako spíš o nedorozumění,“ uvedl na dotaz ČTK Oščatka. „Dialog, nikoli hádání se o to, kdo má pravdu. To by bylo vítězství,“ doplnil.

Také ředitel Národního divadla Brno i přes radost z výsledku zmiňuje přetrvávající pocit hořkosti. Kauzu považuje za zbytečnou a rozdělující už tak polarizovanou společnost. „Velmi bych si přál, aby tímto celá kauza, která z mého pohledu nemá vítězů ani poražených, konečně skončila,“ napsal Glaser.

Domnívá se, že uvedení obou inscenací nikomu nebránilo praktikovat víru a otevřeně se k ní hlásit. „O to silněji se ale nejen v politické rovině diskutovalo, co a jak může umění v naší zemi zobrazovat. A zda mají politici – jako volení zástupci občanů – oprávnění uměleckou tvorbu omezovat, třeba ne přímo direktivním zákazem, ale cenzurou ekonomickou. Přitom právo na svobodnou uměleckou tvorbu je stejně silným a nezadatelným ústavním právem,“ doplnil Glaser.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře