Portrét Galileo Galileiho od malíře Ottavio Leoniho
Autor: wikipedia.org / Wikipedia Commons
Řím/Praha – "A přece se točí," řekl prý italský učenec Galileo Galilei poté, co ho inkvizice pod hrozbou upálení donutila odvolat své poznání, že Země se točí kolem Slunce. Vědec, který s mnoha objevy z oblasti gravitace nebo astronomie značně předběhl dobu a popudil tím církev, byl před 30 lety, 31. října 1992, s konečnou platností rehabilitován. Rehabilitoval jej papež Jan Pavel II. po třináctileté práci zvláštní komise.
Astronom, fyzik a matematik Galileo Galilei se narodil v únoru 1564 v Pise ve zchudlé patricijské rodině, nejprve studoval medicínu, později matematiku a fyziku, kterým se pak věnoval až do své smrti. Jeho záběr byl obdivuhodný - studoval Archimédovo učení a sestrojil hydrostatické váhy, objevil neměnnost doby kyvu kyvadla, což později využil v kyvadlových hodinách, studoval zákony pádu, zabýval se zákony o stejnosměrném pohybu a setrvačnosti, odhalil i zákon akcelerace. Zabýval se i mechanikou.
Šikmou věž v Pise proslavil tento univerzitní učitel a badatel házením železných kulí při dokazování zákona o zemské přitažlivosti. Sestrojil mimo jiné první primitivní teploměr, tehdy nazývaný vzduchový termoskop. Zdokonalil dalekohled a prováděl s ním astronomická pozorování. Objevil s ním mimo jiné krátery na Měsíci, skvrny na Slunci či čtyři Jupiterovy měsíce. Církev zprvu nové objevy tolerovala jako možné hypotézy. Protože ale Galilei hlásal, že Slunce stojí a Země se točí, byla proti němu podána u inkvizice žaloba a jeho hlavní dílo Rozhovory o dvou velkých světových soustavách ptolemaiovské a koperníkovské (1632), v němž geocentrismus rozcupoval na kousky, bylo označeno za kacířské.
V roce 1633 byl proti němu veden v Římě proces, na němž byl nucen zříci se svých "bludů", a až do konce svého života pak zůstal pod kontrolou inkvizice. Zemřel 8. ledna 1642 v Arcetri téměř slepý - tak zaplatil za objev slunečních skvrn.
