Katolická církev loni měla zisk 646 mil. Kč, meziročně o 270 mil. Kč více

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 4. listopadu 2022 9:44

Praha, Brno, Ostrava - Hospodaření české katolické církve skončilo loni se ziskem 646 milionů korun, což bylo meziročně o 270 milionů korun více. Církvi klesly oproti roku 2020 příjmy v podobě státního příspěvku i darů a ztrátová je tradičně hlavní, tedy duchovní činnost. Ztrátu pokrývá zisk z hospodářské činnosti, zejména z dlouhodobých investic a lesního hospodaření. V loňském roce činil 1,23 miliardy korun. Zástupci katolické církve to uvedli včera na tiskové konferenci.

Kladný hospodářský výsledek 646 milionů korun je poprvé od restitucí vyšší než státní příspěvek na činnost církví, řekl ČTK generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Lze tak podle něj říci, že katolická církev je schopna si vydělat tolik, aby pokryla ztrátu z duchovní činnosti i bez státního příspěvku.

Církev dostává od restitucí stále nižší státní příspěvek, který se bude vyplácet do roku 2030. Loni byla částka, která slouží zejména na platy duchovních, 625 milionů korun, meziročně o 45 milionů korun nižší. Finanční náhrada za nevydaný majetek pro celou katolickou církev loni činila 1,79 miliardy korun, z toho 1,41 miliardy bylo pro diecéze katolické církve a zbytek pro řeholní řády a kongregace. Řády a kongregace nejsou do prezentace hospodaření katolické církve zahrnuty.

Roční splátka náhrady vzrostla proti roku 2020 o 40 milionů korun, což je otázka inflační doložky, která je součástí smlouvy o majetkovém vyrovnání státu a církví a o níž se vedly při uzavírání dohody velké debaty. "Malinko úvěrujeme stát, protože inflace se připočítává s dvouletým zpožděním. Teď je poměrně vysoká inflace, ale ta se promítne do finanční náhrady až za dva roky," řekl Přibyl. Za nevydané nemovitosti mají církve získat náhradu 59 miliard korun. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na katolickou církev. Finanční náhrada se vyplatí ve 30 ročních splátkách.

Peníze z náhrady využívají diecéze na dlouhodobé investování, loni tak investovaly 1,685 miliardy do nemovitostí, lesů a polností a do fondů. Příjmy diecézí tvoří i prodej majetku, který církev nedokáže využít, v loňském roce pomohly i dotace na boj proti kůrovci a podporu rozvoje lesního hospodaření.

Investiční fondy má církev tři, růstový, výnosový a nemovitostní, přičemž růstový s celkovým vlastním kapitálem přes 1,5 miliardy měl za rok 2021 nejvyšší výnos ze všech, 19,23 procenta. Vzhledem k růstu inflace ale církev letos očekává horší čísla.

Rostoucí ceny energií se v loňském hospodaření ještě příliš neprojevily. "Letos tento stav sledujeme, zjišťujeme, v jakém stavu se jednotlivé farnosti nacházejí. Hlavní náraz se čeká až příští rok," odpověděl na dotaz ČTK biskup Zdenek Wasserbauer. Některým farnostem podle něj přišly několikanásobně zvednuté zálohy za energie, číslo se změnilo u jednomístného na dvojmístné, třeba z 8000 korun na 40.000 korun. Je to stejné jako u domácností, musí se začít šetřit," řekl. Doplnil, že tam, kde diecéze spravují třeba brownfieldy, snaží se instalovat fotovoltaické panely; památkově chráněné objekty, které tvoří velkou část církevních nemovitostí, ale takovou možnost nemají.

Příjmy z darů a sbírek loni církvi klesly o 25 milionů korun na 726 milionů korun. Dary od věřících loni činily 362 milionů korun, meziročně o 53 milionů méně, kostelní sbírky ale loni přinesly 364 milionů korun, což bylo o 28 milionů korun meziročně více.

Na dani z příjmu církev odvedla 229 milionů korun, meziročně o 59 milionů korun. Celkové výdaje na hlavní, tedy neziskové aktivity dosáhly loni 3,19 miliardy korun. Největší suma peněz, 1,3 miliardy šla na opravy památek a je srovnatelná s předchozími roky. Přímé příspěvky biskupství na církevní školství tvořily 35 milionů korun, příspěvky na zdravotní projekty 21 milionů korun a na kulturu 37 milionů. Výdaje na tyto aktivity jsou oproti předchozím letem nižší, ale objem služeb byl podle církve zachován. Výdaje na čistě duchovní projekty byly loni 1,39 miliardy korun.

Osobní náklady byly v roce 2021 obdobné jako v předchozích letech, asi 900 milionů korun. Průměrný plat kněžích je přibližně 22.000 korun. Přímo pro diecéze pracuje 3336 osob. Na území ČR působí přibližně 1700 kněží, z toho asi 500 řeholních.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře