Papež se před mariánským svátkem modlil za Ukrajinu a oběti holokaustu, na Východě ale neslaví

„Kéž vzpomínka na tuto strašnou událost v nás všech vyvolá předsevzetí a činy pro mír. A historie se opakuje, dodal papež. Podívejme se, co se dnes děje na Ukrajině. Modleme se za mír. Prosíme tě, nejsladší Matko, abys byla útěchou pro všechny, kteří jsou vystaveni krutosti války, zvláště za zmučenou Ukrajinu. Modleme se za tento trýzněný lid, který tolik trpí!"

Neposkvrněné početí není o narození Ježíše

Dogma o Neposkvrněném početí Marie v životě její matky Anny (tedy nikoli o neposkvrněném početí Ježíše, jak se někdy věřící chybně domnívají) bylo vyhlášeno papežem Piem IX. r. 1854. Vyjadřuje podle učení katolické církve, že Maria - v předjímce úkolu, který jí bude svěřen: přivést na svět Spasitele - byla vyznamenána unikátní milostí: narodila se již bez poskvrny dědičného hříchu. Významnou roli v popularizaci a přijetí dogmatu sehrála zjevení Panny Marie v Lurdech.

Pravoslavná tradice, ke které se hlásí i většina Ukrajinců, toto učení nepřijímá, neboť je jím porušena souvislost Mariina lidství s hříšným lidstvím všech lidí, a tím oslaben centrální motiv inkarnační. Po stránce dogmatické zůstává pravoslavná mariologie v "souladu prvních sedmi koncilů". Další koncily konané po rozkolu mezi Východem a Západem pravoslavná církev neuznává. Ježíšově matce přísluší toliko titul “Bohorodice” a “Věčná Panna”. Také protestantské církve se hlásí jen k učení prvních ekumenických koncilů ve své mariánské teologii a na základě biblických zmínek o sourozencích Ježíšových často zpochybňují i trvalé Mariino panenství.