Jeruzalém – Rada bezpečnosti OSN se zřejmě v pátek bude zabývat úterní návštěvou izraelského ministra národní bezpečnosti a krajně pravicového politika Itamara Ben Gvira na posvátné Chrámové hoře v Jeruzalémě. Informoval o tom dnes deník Haarec. Podle něj o mimořádné jednání požádala Palestinská autonomie a Jordánsko, které podpořily Čína a Spojené arabské emiráty.
Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr deníku Haarec řekl, že palestinská delegace chce v pátek před jednáním RB OSN hovořit se zástupci arabských a muslimských zemích. Podle dřívějších informací izraelských médií měla Rada bezpečnosti o této záležitosti jednat už dnes.
Chrámová hora je posvátné místo pro muslimy, kteří se tam chodí modlit k mešitě Al-Aksá a svatyni Skalní dóm, i pro židy, kteří tam v minulosti měli dva chrámy. Pozůstatkem jednoho z nich je Zeď nářků pod pahorkem. Na Chrámovou horu, kterou spravuje arabská nadace, nemuslimové smí jen v určitých časech a nesmějí se tam modlit. Ben Gvir v minulosti opakovaně prohlašoval, že chce tato pravidla změnit. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však ujišťuje, že nedopustí žádné změny týkající se posvátných míst.
Ben Gvir navštívil Chrámovou horu v postní den, kdy si židé připomínají počátek obléhání Jeruzaléma vojsky babylónského krále, který nechal zbořit Šalomounův chrám na Chrámové hoře. Krátkou procházku Ben Gvira, který je šéfem krajně pravicové strany Židovská síla (Ocma Jehudit) a v minulosti čelil obvinění z rasismu vůči Arabům, označili za provokaci nejen Palestinci a některé arabské země, ale i izraelská opozice. Rovněž mluvčí amerického ministerstva zahraničí vyjádřil kvůli ní obavy z možného vypuknutí násilností. Podobně se vyjádřilo i německé ministerstvo zahraničí či diplomacie francouzská či britská.
Chrámová hora ve východním Jeruzalémě bývá místem střetů Palestinců s izraelskými bezpečnostními složkami a události na ní několikrát v minulosti zostřily izraelsko-palestinský konflikt. V září 2000 návštěva tehdejšího šéfa izraelské strany Likud Ariela Šarona zažehla druhou palestinskou intifádu (povstání proti Izraeli). V květnu 2021 střety mezi Palestinci a izraelskými bezpečnostními složkami vedly k 11denním bojům mezi izraelskou armádou a palestinským radikálním hnutím Hamás.



