Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Den památky obětí holokaustu připomíná osvobození Osvětimi. Ruská delegace nebyla pozvána

Ze světa / kir / ČTK, red. / 27. ledna 2023 9:57
Den památky obětí holokaustu připomíná osvobození Osvětimi. Ruská delegace nebyla pozvána

Příjezdová brána koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau
Autor: www.cirkev.cz

Osvětim/Tel Aviv/Praha - Ruští představitelé podle serveru Echo24.cz nebyli pozváni na dnešní připomínku 78. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stalo se tak kvůli ruské agresi proti Ukrajině, sdělili zástupci muzea v Osvětimi. To se nachází na místě bývalého tábora, který v lednu 1945 osvobodila Rudá armáda. Tento den se celosvětově připomíná jako Den památky obětí holokaustu.

Mezi lety 1940 až 1945 podle historiků v Osvětimi zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů. K vězňům osvětimského tábora patřilo také 50.000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 lidí, zahynulo 250.000 Židů.

Osvětimské muzeum loni v červnu uvedlo, že se stalo terčem „primitivní“ ruské propagandy, kterou ruské úřady šířily po sociálních sítích. Příspěvky na sociálních sítích podle muzea nepravdivě uváděly, že po areálu osvětimského památníku byly roztroušeny nálepky s nápisem „Rusko a Rusové, jediný plyn, který si vy a vaše země zaslouží, je cyklon B.“ Tento plyn nacisté použili k hromadnému vraždění Židů a dalších lidí držených v Osvětimi i jinde v letech 1940 až 1945.

Snímky šířily nebo sdílely oficiální ruské úřady včetně ruské delegace pro kontrolu zbraní ve Vídni či ruského ministerstva zahraničí. Zjevným záměrem bylo ukázat ruské občany jako terč brutální rusofobie. Některé příspěvky označovaly nálepky za dílo Ukrajinců. Některé komentáře na sociálních sítích tvrdily, že nálepky se objevily 22. června, což je výročí invaze nacistického Německa do Sovětského svazu v roce 1941. 

Osvětimské muzeum zdůraznilo, že žádné takové nálepky se na místech zachycených na šířených fotografiích nenašly a že bezpečnostní kamery neodhalily nikoho, kdo by je na těchto místech vylepoval. Analýza podle muzea ukázala, že fotografie byly zmanipulované a nálepky přidány digitálně.

Když ruská vojska loni 24. února vpadla na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin argumentoval potřebou „denacifikace“ sousední země, jejíž demokraticky zvolený prezident Volodymyr Zelenskyj je židovského původu.

„Použití Památníku Osvětim-Březinka k propagandě, která poskytuje věrohodnost tvrzením o rusofobii a posiluje teorie o potřebě denacifikace Ukrajiny, by měli odmítnout všichni myslící lidé na světě,“ poznamenalo tehdy muzeum v prohlášení.

 

V Izraeli žije  ještě přes 150 tisíc lidí, kteří přežili holokaust

V Izraeli žije na 150.600 lidí, kteří přežili holokaust, více než tisícovce z nich je přes sto let. Informuje o tom dnes u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu agentura DPA.

Jednou z přeživších holokaustu je i z Česka pocházející Hannah Malkaová, která přežila nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi, kam byla deportována z Terezína. Hrůzy z té doby si přitom stejně jako mnoho dalších pamětníků nechávala dlouhá léta pro sebe.

"Chtěla jsem, aby moje děti vyrůstaly normálně," řekla novinářům v Tel Avivu Malkaová, která příští měsíc oslaví sté narozeniny. Vyprávět o této tragické kapitole dějin začala před několika lety proto, že viděla, jak se k sobě lidé špatně chovají. Několikrát kvůli tomu cestovala i do Německa. "Bolí mě, když slyším, jak se k sobě dnes chovají lidé, kteří k sobě patří," řekla Malkaová.

"Život tam byl těžký, měli jsme málo jídla, ale nikdo nekradl a nikdo neudělal nic špatného, vždycky jsme si pomohli, když někdo potřeboval pomoc," popsala svůj pobyt v Terezíně, kam byla s maminkou deportována v roce 1942. V terezínském ghettu žila Malkaová asi dva roky s tisíci dalších Židů, než byly s matkou deportovány do Osvětimi. Maminku už pak nikdy neviděla.

"Jelo nás v transportu asi 1600, byla jsem se dvěma přítelkyněmi v posledním vagonu. Když jsme dorazili do Osvětimi a vyskákali z vlaku, jedna z kamarádek řekla: Poběžíme rychle dopředu, třeba najdeme rodiče. A tam byl (Josef) Mengele, který nás tři poslal napravo," popsala Malkaová. "Když jsme se ptaly, kde jsou ostatní, řekli nám: Podívejte se nahoru, vidíte ten kouř? To jsou oni," dodala. Na práci v Německu z tohoto transportu potřebovali nacisté jen sto lidí. Ostatní, muži, ženy, děti, skončili v plynové komoře.

 

Pietní vzpomínky v Praze

 U při příležitosti Dne památky obětí holokaustu se dnes v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskuteční vzpomínková setkání. V Senátu vystoupí kromě předsedů obou komor Parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.

 Součástí vzpomínky bude výstava fotografií Štěpána Bartoše Neviditelné synagogy, zobrazující místa České republiky, na kterých stávaly synagogy.

Na ministerstvu zahraničních věcí se vzpomínkové akce k uctění památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti zúčastní velvyslanci, diplomatický sbor a zástupci mezinárodních a židovských organizací působících v České republice. Setkání zahájí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a vystoupí mimo jiné přeživší holokaustu Michaela Vidláková.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Přispět nám můžete i v kryptoměnách:

Bitcoin

Ethereum

Litecoin

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Studium IES
Timotej.cz

Bankovní spojení

Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010

QR platba – Podpořte magazín Christnet.eu

Rubriky

Anketa

Přejete si mít euromince s vyobrazením svatého Václava nebo Jana Husa?
Ano
51%
 
Ano, ale k výběru jedné z osobností mám výhrady
16%
 
Ne
13%
 
Určitě ne, jsem proti zavedení eura
20%
 
(Počet hlasů celkem: 63)