Šnekové bezvřetenové schodiště dle Santiniho návrhu v katedrále v Sedlci
Autor: Wikipedia.org / Ben Skála
Kutná Hora – Kutná Hora si letos připomíná 300 let od úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Život a dílo slavného stavitele přiblíží celoroční projekt Santini Immortalis - nesmrtelný Santini, který byl v pátek zahájen výstavou v podkroví sedlecké katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Autory prací jsou studenti grafického designu na Západočeské univerzitě v Plzni, informovala ČTK Radka Krejčí ze sedlecké farnosti.
Příznivci výtvarného umění se mohou těšit na řadu výstav nejen v prostorách sedlecké katedrály, ale například i v Galerii Středočeského kraje v někdejší jezuitské koleji. Sedlecká farnost na letošní rok chystá i přednášky, workshopy, autorská čtení či speciální prohlídky, na nichž spolupracuje s Dačického domem, Českým muzeem stříbra a dalšími institucemi. Program začal v pátek 3. února, v den výročí Santiniho narození, a vyvrcholí v den jeho úmrtí 7. prosince závěrečným koncertem Pardubické filharmonie v bývalém refektáři sedleckého kláštera.
Krejčí připomněla, že Santini svou pracovní cestu začal právě v Kutné Hoře, a kdyby nebylo sedleckého kláštera, možná by se podle ní nestal slavným architektem. "Právě v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře Sedlci dostal svou první velkou zakázku a poprvé tak naplno rozehrál svůj výjimečný talent," připomněla Krejčí.
Santini, tvůrce stylu, který je dnes nazýván barokní gotika, žil v letech 1677 až 1723. Téměř osm desítek jeho dochovaných staveb je rozeseto na území několika krajů dnešní České republiky. Santiniho impozantní stavby jsou nejen v Kutné Hoře-Seldci, ale i v Plasech, Mariánském Týnci, Chlumci nad Cidlinou i Křtinách u Brna. Za jeho vrcholné dílo je považován poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře nedaleko Žďáru nad Sázavou, který byl v roce 1994 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
