Za první dekádu svého pontifikátu zbořil papež František mnohá tabu

Ze světa / / ČTK, red. / 12. března 2023 20:36

Vatikán/Praha - Prvním papežem z amerického kontinentu se před deseti lety, 13. března 2013, stal tehdy 76letý argentinský jezuita Jorge Mario Bergoglio, který přijal jméno František. S jeho nástupem do funkce začala ve Vatikánu nová éra. Za první dekádu v čele katolické církve se mu povedlo zbořit mnohá tabu. Často se obrací k nevěřícím i k příslušníkům jiných církví, navazuje kontakty s obyčejnými lidmi a jeho usměvavá tvář je podle mnohých symbolem nové, méně dogmatické a otevřenější podoby katolické církve. Obnovit důvěru v tuto církev se snaží pokorným a spontánním chováním a zaměřením na ty nejchudší a nejslabší.

Ve svém úřadu papež František nezahálí. Dosud jmenoval 111 kardinálů, navštívil 60 zemí, na svých cestách urazil asi 410.000 km. Podnikl také 35 cest po Itálii. Svatořečil mnohé osoby, včetně svých předchůdců Jana XXIII., Jana Pavla II. a Pavla VI., také Matku Terezu. A blahořečil i svého předchůdce Jana Pavla I., který zemřel po pouhých 33 dnech ve funkci.

Vyslovuje se i k aktuálním otázkám. Letos v lednu například kritizoval íránský režim, který vynesl tresty smrti nad protivládními demonstranty. Vyslovil také znepokojení kvůli neúspěšnému jednání o obnovení mezinárodní jaderné dohody s Íránem a vyjádřil obavy z jaderných zbraní, jejichž držení označil za nemorální. Válku na Ukrajině, která trvá už víc jak rok, odsoudil papež František už několikrát a vyzval "ty, kteří mají osud války ve svých rukou", aby s ním přestali. Hned po začátku invaze loni v březnu odmítl tvrzení Ruska, že na Ukrajině provádí "speciální vojenskou operaci". Konflikt nazval válkou a Ukrajinu označil za "zemi mučedníků", ve které "tečou potoky slz a krve". Katolíky nabádal k solidaritě a soucitu s ukrajinskými uprchlíky. A loni na podzim vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby "zastavil kolotoč násilí a smrti na Ukrajině." Některé jeho výroky a byli též kontroverzní, například vůči NATO.

Loni na jaře papež František také oznámil nová pravidla pro ústřední správu římskokatolické církve, která umožní laikům, včetně žen, stanout v čele důležitých orgánů. A následně jmenoval šest žen do vysokých funkcí v radě, která dohlíží na finance Vatikánu, a do dalších institucí. Loni v červenci papež František poprvé jmenoval ženy do Kongregace pro biskupy, což je orgán Vatikánu, který lze zjednodušeně přirovnat k ministerstvu. Do této instituce také poprvé usedla žena, která je laická věřící.

V březnu 2021 nařídil papež František kvůli covidové krizi snížit platy kardinálům o deset procent. Také schválil protikorupční opatření, které zakazuje zaměstnancům a funkcionářům Vatikánu přijímat v souvislosti s výkonem své funkce dary v hodnotě vyšší než 40 eur (necelých 1000 Kč). V témže roce papež schválil pravidla, která umožňují prvoinstančním vatikánským soudům zabývat se obžalobami v trestních věcech vznesených proti kardinálům a biskupům; předtím je mohl soudit jen vyšší soud složený z kardinálů. Na základě těchto nových pravidel začal loni v červenci ve Vatikánu proces se skupinou obžalovaných ze zpronevěry vatikánských financí a z podvodů.

V říjnu 2020 papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství, a učinil tak jako dosud první hlava katolické církve. V prosinci 2019 zase František svým nařízením zrušil takzvané papežské tajemství, které se dosud využívalo při vyšetřování případů sexuálního zneužívání kněžími. 

Volba Bergoglia papežem v roce 2013 byla překvapivá a v několika směrech historická. Stal se prvním jezuitou v čele církve a prvním se jménem František. Neevropského papeže měla církev naposledy v osmém století. Jméno František přijal na počest Františka z Assisi: "František z Assisi byl člověkem chudoby, člověkem míru, člověkem, který miluje a ochraňuje stvoření," zdůraznil po svém zvolení. Jeho cílem je, aby se církev vrátila k ideálům chudoby a aby sloužila především nemajetným a lidem žijícím na okraji společnosti. Vyjděte z izolace svých kostelů a kazatelen a služte chudým, vyzývá kněží a církevní hodnostáře.

Převratné kroky začal podnikat už záhy po svém zvolení. Na Zelený čtvrtek v roce 2013 sloužil litrugii v nápravném zařízení pro mladistvé na předměstí Říma a během obřadu umyl a políbil nohy 12 delikventům, z nichž dvě byly dívky, což bylo ze strany papeže poprvé. V souvislosti s uprchlickou vlnou v polovině minulého desetiletí papež často hovořil o nutnosti pomáhat lidem prchajícím ze svých domovů. Na jaře 2016 sám poskytl ubytování několika rodinám, které utekly před válkou v Sýrii.

K favoritům volby papeže patřil Jorge Bergoglio už v roce 2005, kdy se hlavou církve stal již zesnulý Joseph Ratzinger jako Benedikt XVI. Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires italským přistěhovalcům. Než v 21 letech vstoupil do jezuitského řádu, vystudoval chemicko-průmyslovou střední školu, později absolvoval filozofii a teologii v San Miguelu u Buenos Aires. Knězem byl vysvěcen v roce 1969, biskupem v roce 1992 a kardinálem byl jmenován v únoru 2001.

V letech 1973 až 1979 byl mimo jiné provinciálem jezuitského řádu pro Argentinu; od roku 1980 do roku 1986 pak rektorem jezuitské fakulty filozofie a teologie v San Miguelu. Po zvolení papežem se v médiích objevily pochybnosti, zda nenesl morální odpovědnost za porušování lidských práv, jehož se v letech 1976 až 1983 dopouštěla v Argentině vojenská junta. Jeho spolupracovníci i představitelé argentinské justice to ale odmítají.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře