Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, se znovu probouzí

Ze světa / kir / ČTK / 6. května 2023 21:33

Paříž/Praha - Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, který na konci druhé světové války prožíval klinickou smrt, se znovu probouzí. A to jak mezi ultraortodoxními Židy, jejichž jazykem zůstal, tak i mezi mladými sekulárními lidmi, kteří touží znovu objevit slova, jež jim jejich rodiče po traumatu šoa nepředali, napsala agentura AFP.

"Jidiš byl zavražděn v koncentračních táborech a řetězec předávání byl přerušen mlčením rodičů, kteří chtěli obrátit list. Dnes prožívá znovuzrození," říká vedoucí kulturních programů v Domě kultury jidiš v Paříži Régine Nebelová.

V těchto prostorách sídlí největší knihovna jidiš v západní Evropě. Vznikla v roce 1928 a obsahuje 33.000 knih, z nichž dvě třetiny jsou v jidiš.

"Tento jazyk není mrtvý (...) mladí lidé se ho chtějí učit a praktikovat ho," uvádí sedmdesátnice Nebelová.

A tisíc let po svém zrodu v německém a slovanském prostoru zůstává jidiš tím, čím vždy byl: jazykem diaspory bez vlastního území, originální zvláštností, na kterou jsou ti, kdo jím mluví, hrdí a která ho odlišuje od hebrejštiny, jež je spojena se státem Izrael.

Při setkání s nositelem Nobelovy ceny za literaturu Isaacem Bashevisem Singerem v New Yorku v roce 1977 tehdejší izraelský premiér Menachem Begin Singerovi vytkl, že píše v jidiš, tedy "v jazyce mrtvých, těch, kteří byli odvedeni na jatka, jazyce, který nemá ani výraz 'pozor'".

Singer na to opáčil: "Uznávám, že to není jazyk vymyšlený pro generály."

Knihovnice Domu kultury jidiš Natalia Krynická uvedla, že z šesti milionů Židů zavražděných během druhé světové války jím mluvilo pět. "Vzhledem k jazykové asimilaci potomků přeživších a nepřátelství vůči jazyku v Sovětském svazu a Izraeli se odhaduje, že na světě existují dva miliony mluvčích, především mezi ortodoxními Židy ve Spojených státech a Izraeli, a asi 10.000 ve Francii," dodala.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře