Plzeňská diecéze slaví 30. výročí svého vzniku

Domácí zpravodajství / / Vlastní zpráva / 28. května 2023 5:20

Plzeň - Plzeňská diecéze, druhá nejmladší diecéze v ČR, byla zřízena bulou papeže Jana Pavla II. 31. května 1993, na svátek Navštívení Panny Marie. Její území zahrnuje většinu Plzeňského kraje, Karlovarský kraj a několik obcí Ústeckého a Středočeského kraje. Prvním biskupem se stal František Radkovský, který ji oficiálně převzal při bohoslužbě v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni dne 10. července 1993 za velké účasti českých i zahraničních biskupů i mnoha oficiálních hostí. Diecézi vedl téměř 23 let.

30. dubna 2016 zažila diecéze první biskupské svěcení, kdy biskupa Radkovského vystřídal papežem Františkem nově jmenovaný biskup Tomáš Holub. Patronem diecéze je blahoslavený Hroznata, šlechtic a rytíř žijící na přelomu 12. a 13. století v západních Čechách. Jeho hrob je v kostele premonstrátského kláštera v Teplé. V září 2004 byl zahájen proces jeho svatořečení.

Bohoslužba k 30. výročí založení Plzeňské diecéze byla sloužena 27. května v katedrále sv. Bartoloměje. 

Hlavním celebrantem byl pražský arcibiskup Jan Graubner. Kázání pronesl emeritní plzeňský biskup František Radkovský. Řekl, že příběh diecéze lze vyjádřit třemi slovy - věrnost, jedinečnost, naděje. Byl také připraven následný doprovodný program s divadlem a hrami pro děti nebo promítáním fotek z historie diecéze, vstup na Plzeňskou věž, do podkroví katedrály a Meditační zahrady.

31. května pak proběhne v katedrále sv. Bartoloměje Den Plzeňské madony formou bohoslužby slova. 

Snaha o založení biskupství v západních Čechách má delší historii. První byl pokus krále Václava IV. založit diecézi se sídlem v Kladrubech u Stříbra v roce 1392−93 a podřídit ji papeži z Avignonu. Chtěl tak oslabit postavení pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Bylo to v době dvou papežů, v Římě a v Avignonu. Arcibiskup Jenštejn uznával pravého papeže v Římě, jemuž podřizoval jurisdikci pražského arcibiskupství a celé provincie. Založení biskupství v západních Čechách podle představ Václava IV. by znamenalo přenesení papežského rozkolu na území Čech, což arcibiskup nechtěl připustit. Vyvrcholení sporu mělo za následek mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana Nepomuckého a nucený odchod arcibiskupa Jenštejna z Čech. Václavův pokus o zřízení biskupství v západních Čechách skončil neúspěchem.

V roce 1629 pražský arcibiskup kardinál Harrach usiloval zřídit v Čechách některá biskupství. V úvahu připadala i Plzeň. Městská rada však zřízení biskupství odmítla. V roce 1653 císař Ferdinand III. doporučil zřízení biskupství v Plzni. Městská rada jeho návrh odmítla s odvoláním na zlatou bulu císaře Ferdinanda II., která potvrdila její právo spravovat město bez jakéhokoliv cizího dohledu. Další neúspěšná snaha o založení biskupství v západních Čechách, tentokrát v Klatovech, se datuje do 17. století.

O zřízení nové diecéze se začalo jednat na zasedáních biskupské konference po roce 1990 z iniciativy pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka. Příprava byla svěřena pražskému pomocnému biskupovi Františku Václavu Lobkowiczovi OPraem, protože pocházel z předměstí Plzně Křimic. Za tím účelem byl jmenován biskupským vikářem pro západní část Pražské arcidiecéze. K založení biskupství v západních Čechách došlo nakonec v roce 1993.  

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře