Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Christnet

Tomáš Halík oslavil pětasedmdesáté narozeniny

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 4. června 2023 9:05
Tomáš Halík oslavil pětasedmdesáté narozeniny

Tomáš Halík, český katolický kněz, teolog, religionista a sociolog náboženství
Autor: Wikipedia.org / Petr Vodička / Creative Commons

Praha - Sociolog, filozof, kněz a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík patří k nejviditelnějším osobnostem české katolické církve. Někdejší poradce Václava Havla a dlouholetý duchovní správce akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora, který se narodil 1. června 1948, se dlouhá léta angažuje jak v obrodě církve, tak v dialogu mezi církvemi či v komunikaci mezi věřícími a ateisty.

Ve světě patří Halík k uznávaným křesťanským intelektuálům, už v roce 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a Benedikt XVI. mu udělil titul čestného preláta. V roce 2014 získal za snahu o mezináboženský dialog prestižní Templetonovu cenu, od dva roky později mu univerzita v Oxfordu udělila jako teprve čtvrtému Čechovi čestný doktorát a v roce 2017 získal cenu za podporu dialogu mezi kulturami od Papežské rady pro kulturu.

V roce 2019 mu německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil státní vyznamenání Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík ho obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími. Loni převzal v Naardenu nizozemskou Cenu Jana Amose Komenského. Byla mu udělena již v roce 2020, ale v uplynulých dvou letech nebyla předána kvůli pandemii koronaviru. Halík byl první českou osobností, která cenu obdržela, většina držitelů jsou Nizozemci. Porota Halíka označila za jednoho z nejvlivnějších duchovních a nezávislých myslitelů dneška, který naplňuje Komenského myšlenkové dědictví.

Halík se narodil krátce po převzetí moci komunisty v rodině uznávaného odborníka na dílo Karla Čapka. "Mamince bylo čtyřicet pět let a otci skoro padesát... Dlouho nemohli mít dítě, už se smířili, že to tak zůstane, když jsem se objevil já," vzpomínal nedávno kněz, který i díky rodinnému zázemí už jako dítě tíhl spíš k prostředí dospělých. "Knihy mne vždy přitahovaly víc než tanec či sport. Byl jsem hodně jednostranný," svěřil se Tomáš Halík v jednom z rozhovorů.

Cestu k víře si přitom Halík našel sám, s pomocí děl z otcovy knihovny. "Během střední školy mě oslovila katolická kultura... Roli v tom hrál anglický katolicismus, který je menšinový, bez triumfalismu, jako byl rakouskouherský nebo polský. Ten mi byl sympatický," popsal Halík začátek cesty ke kněžskému poslání. Nejprve ale vystudoval sociologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1984 atestoval z klinické psychologie a až do roku 1989 pracoval jako psycholog a sociolog nebo psychoterapeut drogově závislých a alkoholiků.

Během normalizace působil současně v kulturním a náboženském disentu a samizdatu a také tajně studoval teologii, učil jej kněz a vězeň komunistického režimu Josef Zvěřina. V říjnu 1978 byl Tomáš Halík ve východoněmeckém Erfurtu tajně vysvěcen na kněze a je považován za jednu z nejdůležitějších postav české podzemní církve. Později se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška.

Po pádu totality působil jako poradce prezidenta Václava Havla a akademický kaplan, přednášel také na Oxfordu, Cambridge a Karlově univerzitě. Napsal několik desítek knih. Dnes je profesorem sociologie na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a od roku 2004 farářem nově zřízené pražské akademické farnosti.

Je autorem řady publikací, jeho knihy esejů byly přeloženy do 14 jazyků, včetně čínštiny a turečtiny, a získaly řadu mezinárodních ocenění. K jeho nejznámějším dílům patří O přítomnou církev a společnost, Ptal jsem se cest, Co je bez chvění, není pevné, Oslovit Zachea nebo Vzýván i nevzýván.

Ve svých textech Halík například často kritizoval bývalého prezidenta Václava Klause, patřil také mezi výrazné kritiky Miloše Zemana. Do sporu se dostával i s dnes již emeritním arcibiskupem pražským Dominikem Dukou. V listopadu 2018 dostal napomenutí České biskupská konference v čele s Dukou za to, že "ve svých mediálních vystoupeních napadá stanoviska vydaná k různým aspektům veřejného života jeho biskupem, popřípadě ČBK". tehdy se v médiích zmiňovala Halíkova kritika kontroverzního kázání kněze Petra Piťhy důrazně odmítající Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí.

Dukovi nejvíce vyčítal, že zašel ve své vstřícnosti ke Klausovi a Zemanovi příliš daleko. "Jsme přátelé 40 let, spolupracovali jsme v disentu, v podzemní církvi. Stále si ho vážím, ale teď vnímám, že naše pohledy na roli církve ve společnosti i na mezinárodní problémy jsou skutečně odlišné," řekl před lety Halík, který má sám řadu kritiků, i z řad katolické církve.

"Nepřátele v církvi jsem měl, mám a mít budu. Teď je to mnohem lepší než před 25 lety, nikdo mi nemůže upřít plody mé práce, zejména jednu z nejživějších farností v naší zemi," svěřil se kněz, kterého například před Vánoci 2011 obvinil Klausův spolupracovník Petr Hájek, že ve skutečnosti žádným knězem není. Kritiku vyvolává třeba Halíkova intenzivní občanská angažovanost.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Přispět nám můžete i v kryptoměnách:

Bitcoin

Ethereum

Litecoin

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Timotej.cz
Studium IES

Bankovní spojení

Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010

QR platba – Podpořte magazín Christnet.eu

Rubriky

Anketa

Jsou vám sympatické cíle německé Synodální cesty?
Ano
51%
 
Spíše ano
2%
 
Ne, je příliš radikální
19%
 
Synodální proces vůbec nepodporuji
27%
 
(Počet hlasů celkem: 84)