Tomáš Halík, český katolický kněz, teolog, religionista a sociolog náboženství
Autor: Wikipedia.org / Petr Vodička / Creative Commons
Praha – Sociolog, filozof, kněz a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík patří k nejviditelnějším osobnostem české katolické církve. Někdejší poradce Václava Havla a dlouholetý duchovní správce akademické farnosti při kostele Nejsvětějšího Salvátora, který se narodil 1. června 1948, se dlouhá léta angažuje jak v obrodě církve, tak v dialogu mezi církvemi či v komunikaci mezi věřícími a ateisty.
Ve světě patří Halík k uznávaným křesťanským intelektuálům, už v roce 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval poradcem Papežské rady pro dialog s nevěřícími a Benedikt XVI. mu udělil titul čestného preláta. V roce 2014 získal za snahu o mezináboženský dialog prestižní Templetonovu cenu, od dva roky později mu univerzita v Oxfordu udělila jako teprve čtvrtému Čechovi čestný doktorát a v roce 2017 získal cenu za podporu dialogu mezi kulturami od Papežské rady pro kulturu.
V roce 2019 mu německý prezident Frank-Walter Steinmeier udělil státní vyznamenání Kříž za zásluhy 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo. Halík ho obdržel za zásluhy o česko-německé smíření a angažovanost za spravedlivou občanskou společnost i dialog mezi národy a náboženstvími. Loni převzal v Naardenu nizozemskou Cenu Jana Amose Komenského. Byla mu udělena již v roce 2020, ale v uplynulých dvou letech nebyla předána kvůli pandemii koronaviru. Halík byl první českou osobností, která cenu obdržela, většina držitelů jsou Nizozemci. Porota Halíka označila za jednoho z nejvlivnějších duchovních a nezávislých myslitelů dneška, který naplňuje Komenského myšlenkové dědictví.
Halík se narodil krátce po převzetí moci komunisty v rodině uznávaného odborníka na dílo Karla Čapka. "Mamince bylo čtyřicet pět let a otci skoro padesát... Dlouho nemohli mít dítě, už se smířili, že to tak zůstane, když jsem se objevil já," vzpomínal nedávno kněz, který i díky rodinnému zázemí už jako dítě tíhl spíš k prostředí dospělých. "Knihy mne vždy přitahovaly víc než tanec či sport. Byl jsem hodně jednostranný," svěřil se Tomáš Halík v jednom z rozhovorů.
Cestu k víře si přitom Halík našel sám, s pomocí děl z otcovy knihovny. "Během střední školy mě oslovila katolická kultura... Roli v tom hrál anglický katolicismus, který je menšinový, bez triumfalismu, jako byl rakouskouherský nebo polský. Ten mi byl sympatický," popsal Halík začátek cesty ke kněžskému poslání. Nejprve ale vystudoval sociologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1984 atestoval z klinické psychologie a až do roku 1989 pracoval jako psycholog a sociolog nebo psychoterapeut drogově závislých a alkoholiků.
Během normalizace působil současně v kulturním a náboženském disentu a samizdatu a také tajně studoval teologii, učil jej kněz a vězeň komunistického režimu Josef Zvěřina. V říjnu 1978 byl Tomáš Halík ve východoněmeckém Erfurtu tajně vysvěcen na kněze a je považován za jednu z nejdůležitějších postav české podzemní církve. Později se stal blízkým spolupracovníkem kardinála Františka Tomáška.
Po pádu totality působil jako poradce prezidenta Václava Havla a akademický kaplan, přednášel také na Oxfordu, Cambridge a Karlově univerzitě. Napsal několik desítek knih. Dnes je profesorem sociologie na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1990 je prezidentem České křesťanské akademie a od roku 2004 farářem nově zřízené pražské akademické farnosti.
Je autorem řady publikací, jeho knihy esejů byly přeloženy do 14 jazyků, včetně čínštiny a turečtiny, a získaly řadu mezinárodních ocenění. K jeho nejznámějším dílům patří O přítomnou církev a společnost, Ptal jsem se cest, Co je bez chvění, není pevné, Oslovit Zachea nebo Vzýván i nevzýván.
Ve svých textech Halík například často kritizoval bývalého prezidenta Václava Klause, patřil také mezi výrazné kritiky Miloše Zemana. Do sporu se dostával i s dnes již emeritním arcibiskupem pražským Dominikem Dukou. V listopadu 2018 dostal napomenutí České biskupská konference v čele s Dukou za to, že "ve svých mediálních vystoupeních napadá stanoviska vydaná k různým aspektům veřejného života jeho biskupem, popřípadě ČBK". tehdy se v médiích zmiňovala Halíkova kritika kontroverzního kázání kněze Petra Piťhy důrazně odmítající Istanbulskou úmluvu proti násilí na ženách a domácímu násilí.
Dukovi nejvíce vyčítal, že zašel ve své vstřícnosti ke Klausovi a Zemanovi příliš daleko. "Jsme přátelé 40 let, spolupracovali jsme v disentu, v podzemní církvi. Stále si ho vážím, ale teď vnímám, že naše pohledy na roli církve ve společnosti i na mezinárodní problémy jsou skutečně odlišné," řekl před lety Halík, který má sám řadu kritiků, i z řad katolické církve.
"Nepřátele v církvi jsem měl, mám a mít budu. Teď je to mnohem lepší než před 25 lety, nikdo mi nemůže upřít plody mé práce, zejména jednu z nejživějších farností v naší zemi," svěřil se kněz, kterého například před Vánoci 2011 obvinil Klausův spolupracovník Petr Hájek, že ve skutečnosti žádným knězem není. Kritiku vyvolává třeba Halíkova intenzivní občanská angažovanost.
