Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Christnet

Před 55 lety zemřel kardinál Josef Beran, který se dokázal postavit dvěma totalitám

Domácí zpravodajství / / ČTK / 16. května 2024 21:14
Před 55 lety zemřel kardinál Josef Beran, který se dokázal postavit dvěma totalitám

Ilustrační foto: kardinál Josef Beran
Autor: kardinaljosefberan.cz

Praha - Kardinál a pražský arcibiskup Josef Beran, který zemřel 17. května 1969 ve věku 80 let v římském exilu, se dokázal postavit dvěma totalitám. Nacisté ho za války poslali do koncentračního tábora, komunisté pak po únoru 1948 Berana na dlouhá léta internovali a nakonec vyštvali z vlasti. Skončil v Římě a když tam zemřel, dočkal se nebývalé pocty být pohřben mezi římské biskupy v podzemí svatopetrské baziliky. Beranovo poslední přání vrátit se domů se vyplnilo až v dubnu 2018, kdy byly jeho ostatky uloženy ve svatovítské katedrále.

Z Prahy kněze, který v roce 1946 usedl na stolec uprázdněný o pět let dříve po smrti Karla Kašpara, komunisté odvezli v roce 1951, po dvou letech, kdy nesměl opustit ani arcibiskupský palác. Poté pobýval v internaci na různých místech Československa a ani po amnestii v roce 1963 se do hlavního města a ke svému úřadu nesměl vrátit. Přesto ale zůstával arcibiskup, který po únoru 1948 odmítl vyhlásit loajalitu církve režimu, morální autoritou a také symbolem útlaku kvůli náboženskému přesvědčení.

Budoucí pražský arcibiskup se narodil 29. prosince 1888 v Plzni. Původně uvažoval o tom, že by se zapsal na lékařskou fakultu, nakonec ale vystudoval teologii a křesťanskou filozofii na papežské univerzitě v Římě a na kněze byl vysvěcen v roce 1911. Po návratu ze studií působil jako kaplan v Chyši na Karlovarsku a v Praze. V roce 1917 se stal profesorem a později ředitelem katolického pedagogického ústavu sv. Anny v Praze a od roku 1928 Beran vyučoval také na Teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Po vzniku protektorátu se Josef Beran, od roku 1932 rektor pražského arcibiskupského semináře, postavil do opozice proti okupantům. Například v dubnu 1941 na pohřbu arcibiskupa Kašpara, který byl jednou z mála příležitostí k veřejnému projevu odporu vůči nacistické okupaci, pronesl Beran procítěný projev. Německé úřady si pro něj přišly o 14 měsíců později za heydrichiády, kdy byl zatčen gestapem jako rukojmí a uvězněn. Prošel pankráckou věznicí, Terezínem, přežil i koncentrační tábor v Dachau.

Díky svému statečnému postoji se Josef Beran stal velkou morální autoritou, a to nejen mezi katolíky. A po válce, když se obsazoval úřad hlavy českých katolíků, padla po zásluze volba právě na něj. Po komunistickém puči v únoru 1948 odmítal Beran jménem katolické církve vyhlásit loajální postoj komunistické moci a kněžím zakázal veřejnou a politickou činnost. Proto také exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přijal místo v komunistické vládě. V rámci represí totalitního režimu pak byl téměř 15 let internován na různých místech v Čechách.

I po zmírnění perzekuce v roce 1963 však musel žít v Radvanově na Táborsku. Když pak umlčovaného metropolitu v jeho šestasedmdesáti letech jmenoval v lednu 1965 papež Pavel VI. kardinálem, povolil mu československý stát odjet na obřad do Říma. Ovšem bez možnosti návratu. V nuceném exilu Beran znovu mohl hlásat své myšlenky. Jeho projev o svobodě svědomí na II. vatikánském koncilu, v němž se také vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa a přišel s požadavkem náboženské svobody pro všechna vyznání, patří k nejvýznamnějším.

Beran navštěvoval krajany v Evropě i v Americe. Pro styk s vlastí využíval vatikánského rozhlasu, známá je jeho reakce na tragickou oběť Jana Palacha v lednu 1969. V Římě založil na pomoc poutníkům České náboženské středisko Velehrad, podnítil i zahájení příprav ke kanonizaci Anežky České. Zatímco v Římě se mu po smrti dostalo nebývalých poct - pohřební obřady osobně vedl papež Pavel VI. - ve vlasti se Beranova osobnosti dočkala uznání až po pádu komunistického režimu, v roce 1991 mu prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka I. třídy.

V roce 1998 začal proces jeho blahořečení, intenzivnější práce na jeho dokončení ale začala až v roce 2015. Během procesního řízení, které může trvat řadu let, se shromažďují materiály, vzpomínky a názory, nutné podle církevního práva k rozhodnutí, zda je kandidát na blahoslavení osobou vhodnou za příklad pro druhé. V Beranově případě posunulo proces dál teprve odtajnění některých materiálů československých komunistických orgánů z druhé poloviny 20. století. V roce 2018 na výroční den Beranovy smrti byla ukončena jeho diecézní část a proces blahořečení pokračuje v Římě.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:


 

Přispět nám můžete i v kryptoměnách:

Bitcoin

Ethereum

Litecoin

Související zprávy a články

Nenalezeny žádné záznamy.
Nenalezeny žádné záznamy.

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Timotej.cz
Studium IES

Bankovní spojení

Podpořte nás přes transparentní účet bez poplatků: 2900316130/2010

QR platba – Podpořte magazín Christnet.eu

Rubriky

Anketa

Jsou vám sympatické cíle německé Synodální cesty?
Ano
48%
 
Spíše ano
3%
 
Ne, je příliš radikální
17%
 
Synodální proces vůbec nepodporuji
32%
 
(Počet hlasů celkem: 165)