Reportáž s ČT u prvního křížku, restaurovaného v září 1989
Autor: Facebook
Kvilda (Prachaticko) – Stanislav Schneedorf z Volar na Prachaticku zatím renovoval na Šumavě 94 křížků Božích muk. Dne 13. července představil jeden z nich, v pořadí 91. křížek, který se nachází u obce Františkov mezi Kvildou a Borovými Lady. Na konci osady je na levé straně odbočka na lesní asfaltovou cestu, křížek stojí o něco dál v lese. V jeho okolí byly dříve továrny. Křížku dne 13. července požehnal volarský farář Karel Falář. Schneedorf uvedl, že celkem chce opravit 101 křížků, ideálně už letos.
Křížek byl obrostlý vegetací a křovím do výšky metr a půl, které se nejprve odstranily a posekaly. „Pak jsem kámen křížku očistil od mechu speciálním přípravkem a kartáči. Železný kříž s tabulkou a Kristem jsem pak očistil a natřel. V kameni do niky pod křížem jsem pak vložil obrázek Františka z Assisi,“ popsal práce Schneedorf, které mu práce na křížku zabraly osm hodin čistého času. Podle něj pod křížkem původně nějaký obrázek byl, ale nepodařilo se mu dohledat jaký. „Napadlo mě, když je to Františkov, tak bych tam mohl vložit Františka z Assisi, že to bude symbolické,“ dodal.
U osady Františkov v okolí křížku byla nejprve od poloviny 18. století sklárna, kterou na konci 19. století nahradily papírny, ve kterých se vyrobilo až deset tun papíru denně. „Od roku 1942 se v těchto budovách vyráběly kabiny do stíhaček Messerschmitt, jak do těch vrtulových, tak později proudových, včetně instalace přístrojů a další technologie pro ovládání letadel. V roce 1957 byla továrna odstřelena,“ řekl Daniel Kunc, syn Antonína Kunce, který vydal knihu Tajemství šumavského podzemí. Daniel Kunc s pracemi na křížku pomáhal.
Cílem 88letého Schneedorfa je opravit 101 Božích muk. Ideálně už letos, uvedl. Za svou práci obdržel stříbrnou medaili sv. Auraciána, kterou církev uděluje za zásluhy o rozvoj diecéze. Mohl by tak získat zlatou. K restaurovaným křížkům se po čase vrací a kontroluje jejich stav. A pokud je něco v nepořádku, opraví to.
Velkou část nákladů na obnovu křížků si hradí sám, už do toho investoval na 100.000 korun. Křížky totiž renovuje někdy i kompletně, potřebují dodat kámen nebo nový kříž, když chybí, natřít, domalovat. Někdy dostane dar, jindy čerpá peníze se sbírky. „Ale nevadí mi to, o peníze mi stejně nejde,“ řekl Schneedorf.
Poprvé se k rekonstrukci sakrálních památek dostal ještě za minulého režimu. V září 1989 si při túře po Šumavě u Kvildy na Prachaticku všiml, že na jednom místě rostou ve větší míře houby. „Byly to krásné hřiby. Říkal jsem si, že jich je hodně a že to bude asi zázrak,“ uvedl. Následně zjistil, že na místě býval křížek. Schneedorf jej obnovil a navíc u něj s kamarádem vyrobili odpočinkovou lavici.
Domníval se, že tím to pro něj všechno skončilo. Listopad 1989 a následné období ho usvědčily z opaku. „Někdy kolem roku 2000 jsem se k výrobě křížků vrátil,“ dodal Schneedorf.
