Mariánský průvod na chorvatském ostrově Brač (Sutivan 15.8.2024)
Autor: Jan Kirschner / Christnet.eu
Praha, Sutivan – Slavnost Nanebevzetí Panny Marie, který katolický kalendář připomíná 15. srpna, je nejvýznamnějším mariánským katolickým svátkem. Kromě katolických církví ho uznávají i pravoslavné církve a část církví anglikánských, nikoliv však jako dogma. V některých zemích se jedná o takzvaný zasvěcený svátek, tedy svátek, při němž jsou věřící povinni se zúčastnit bohoslužby a dodržovat nedělní a sváteční klid, i když není neděle.
Nanebevzetí Panny Marie je součástí katolického učení, dogma o nanebevzetí Panny Marie vyhlásil papež Pius XII. 1. listopadu 1950 apoštolskou konstitucí Munificentissimus Deus: „Neposkvrněná, vždy panenská Matka Boží Maria byla po dokončení běhu pozemského života s tělem i duší vzata do nebeské slávy.“
Většina protestantských církví událost odmítají, protože o tělesném nanebevzetí Panny Marie se Bible nikde nezmiňuje. Událost byla v minulosti častým námětem malířů (k nejznámějším patří obraz Petra Paula Rubense), nanebevzetí Panny Marie je zasvěcena řada kostelů, včetně mnohých v Česku.
V pravoslavných církvích se svátek nenazývá „nanebevzetí Panny Marie“ ale jako svátek Zesnutí Bohorodičky. Část pravoslavných (např. ruští pravoslavní) jej slaví 28. srpna, což je 15. srpen podle juliánského kalendáře, a předchází mu dva týdny půstu.
